Trhlina tam vznikla druhotně a v kulových dutinách byl původně při odlití nějaký plyn, který postupně absorboval/vyprchal do slitiny. Nástroj mohl být plně funkční. ...
Ostří bronzové sekery z nedokonale odlitého celku
Minulý týden ve čtvrtek přijedu k lesu, malá příprava a svižným krokem do něj vkročím. Mám na sobě tolik repelentu, že kdybych se zastavil, bude pode mnou louže a tak prvních deset minut signály nekopu. Chodím a čekám, až se vsákne. Těch klošů letos není tolik jako loni.
Ahoj všem,
borůvčí je skoro všude, a tak přecházím na volná prostranství a užívám si absolutního klidu. Až při cestě zpět jsem narazil na třetinu bronzové sekery. Zaměřím a prohledávám okolí, ale nic. Posadím se, pozoruji les a kochám se. Co to tu kdo před cca třemi a půl tisíci lety +/- dělal, že tu je jen část sekerky? Druhý den u kávy ten fragment pořád otáčím, pozoruji patinu, ale vždy se vrátím k onomu lomu. Nakonec jsem ji vzal do práce pod optiku. Pouhým okem pozorovatelné dutiny se pod lupou zvýrazní a v porovnání s póry to jsou obři. A hle i vlasová trhlina se tu objevila. Dutiny, porézní tělo a trhlina(y) to vše mohlo napomoci k prasknutí a ztrátě cenného materiálu.
Po nějakém čase přemýšlení jsem dospěl k tomuto závěru, s kterým můžete, ale i nemusíte souhlasit. Pokud připojíte svůj názor, předem děkuji, ale co bych si přál, by bylo znát stanovisko Cementa, jelikož on jedním z mála těch co mají s odléváním bronzu značné zkušenosti.
Ještě jedna otázka v datování podle čepele a tloušťky těla. Starší či střední doba bronzová?
Na začátku byly převážně hliněné formy (kadluby). Označují se jako netrvalé, jelikož sloužily tak dvakrát až pětkrát. Jsou i však formy vyrobené z kamene, nejčastěji z jemnozrnného pískovce a těm už říkáme trvalé. K jejich velkému rozmach dochází od střední doby bronzové. Pískovcové formy nejsou tak porézní jako hliněné, proto do nich dělali i tzv. výfuky, kam se zatlačil vzduch při nalití kovu. Nemohla by být tato sekerka jednou z prvních pokusně odlitých do kamenné formy ještě bez vzduchových výfuků? A co ta trhlina? Kamenné i bronzové kokily se musely před použitím nahřát, aby nedošlo k rychlému vychladnutí. To by mohlo mít za následek vznik vnitřních vlasových trhlin z důvodu rychlého zchlazení krajních a tenčích částí (ostří) oproti střední a silné vrstvě materiálu (tělo), jelikož dochází k vnitřnímu pnutí a deformaci v podobě trhlin. A ještě tu máme jednu věc, co nám může vytvořit dutiny či lunkry_vodík. Voda, vlhkost formy, vlhkost nepředehřáté formy. Voda reaguje s mědí a vzniká vodík_2Cu + H2O = Cu2O + H. Kam uteče, nejsou li tam výfuky? A jsou li tam, ale forma je studená a tavenina po okrajích rychle ztuhne? Neunikne a v těle vytváří dutiny. (Sekundární roli v tom může hrát i roční období, v kterém byla odlita.)
Domnívám se, že dutiny, póry i trhlina(y) napomohly tomu, že při sekání, nebo možná při nárazu na kámen jelikož čepel má dvě místa s hlubším vylomením ostří, došlo k rozlomení sekerky a nedohledání odlomené části. Sekerka jako taková mohla být výsledným dílem při bádání a hledání nejlepších podmínek pro odlévání do kamenných kokil či ji odléval úplný začátečník bez jakýchkoliv znalostí a zkušeností. Prostě nebyla odlita tou správnou cestou TEČKA
(U určitého druhu mědi se při teplotě vyšší než 400 °C vyskytuje tzv. vodíková nemoc. Jde o měď obsahující O2 nad 0,003% (u bezkyslíkové mědi nad 0,002%). Za vysokých teplot do mědi difunduje (proniká) vodík, který se následně váže s kyslíkem v mědi a vytváří molekuly vody v podobě vodní páry. Vodní pára působí tlakem na okolní strukturu materiálu a vznikají malé trhlinky, jejichž následkem je zhoršení mechanických vlastností mědi.)
Ještě jsem změřil sílu patiny, která je 0,708 mm. To by odpovídalo při stáří 3500 let, že roste tak cca 0,02 mm za 100 let.
Samozřejmě je jasné, že to tak nebylo. Nárůst patiny je dám podmínkami hlavně přístupem kyslíku a vody. Takže podstatná část tloušťky patiny vznikla v prvních několika desítkách let, nežli se toto ostří dostalo do nálezové hloubky.
S pozdravem Martin
Literatura a obrazová příloha:
Dějiny hmotné kultury_Josef Petráň a kolektiv
Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách_Lubor Smejtek, Michal Lutovský, Jiří Militký
Kategorie artefaktu
| Identifikovaná kategorie: | |
|---|---|
| Názory uživatelů: | Sekery (2 názory), Depoty (1 názor), S postranními lištami (1 názor) jatamitoda: S postranními lištami, KlubVlastiku: Sekery, GATTO: Depoty, Singer: Sekery |
Přihlaste se a pomozte určit tento nález.
Fotografie
Okolnosti nálezu
| Lokalita: | Pardubický kraj |
|---|---|
| Stav půdy: | Suchá |
| Hloubka nálezu: | 20 cm |
8 hlasů
8 hlasů
Komentáře
Krásně zpracováno 👍 klobouček dolů 👍😊
Mně se líbí,jak je to všechno pěkně popsáno. Srozumitelné,detailně. Jako neverending zacatecnik nasáván informace.
A samozřejmě samotná sekerka 👍 - také bych si takovou přála,klidně zlomenou😉
Parádní nález a krásně zpracovanej vklad!!!👍👍Jde videt,ze jste se ode me uz něco naučili kluci..🤔🤭🤣🤣
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.