Olověná placka

Textilní závaží

to teď bude každý placatý volovo textil závaží???
- i 10cm půlkylový???? - ty vole, vždyť by ti to urvalo garnyžu aj sukňa by spadla

No jo váha

pupendóóó
taková kategória tu nět

je to závaží do zástěry aby si udržel babu u plotny......

no, přátelé, textilní závaží jsme tedy vyloučili - ta sudová plomba bude isto trefa do čierného......

http://www.fototuristika.cz/data/wysiwyg/tips/507/image/Sud_javorn%C3%ADk_20_leta.jpg

Dobře ty somira,to budu muset zkusit

Pokud dobře počítám, tak nesouhlasí propočet. V/objem/ = Lud.č x r/poloměr/ na druhou x s/tloušťka/ x ró/měrná hmotnost- olovo: 11,34/. Pak tedy : V = 3.14 x 5 x 5 x 0,8 x 11.34 = 712 g a nikoliv 494g. Buď jde o jiný kov ( lehčí ), nebo jsou jiné, než uvedené rozměry.

Na poslední fotce je údaj přímo na váze a na prodchozich i se šuplerou, tak jsem to asi blbě nezvazil ani nezmeril.

Máš pravdu, podle propočtů vychází měrná hmotnost na 7,86 g/cm2, pak jde ovšem zcela určitě
a jednoznačně o ocel ( železo ). V omyl mě uvedl nadpis Pb placka, komentáře k nálezu, kde se mluví o olovu a i samotný vzhled placky- z fota to vypadá na olovo. Ale olovo to být nemůže - matematika a tabulka kovů jsou neúprosné. Prostě Pb placka by vážila 724,712 g.

přátelé a příznivci matematiky aj ostatní nadšení badatelé, nechcu vám do teho kecat, ale totok není železo ani omylem - na to nemusím býti ani phythághoras.....
- jej obdivuhodné, že se tímto někdo tak do detailů zabývá, no a když už je to tak, vysvětlím tuto hmotnostní záhadu.....olovo to tedy není, bo - jak tu správně zaznělo - matematika se odrbati nedá.....nám nezbývá, než se pouze fotem říditi a samosebou i výpočtem přesným
- železo vypadá jinak - tohle je klasický měkký kov, vzhledově odpovídá volovu - -no a když to tedy volovo není /podle přesného výpočtu/, je na světě ještě jeden podobný kov a to jest - chvíle napětí - CÍN !!!
- takže podle přesných čísel jest - železo - 535g, cín - 496g

- i podle selského rozumu - placka je jasnej vodlitek, železo by se hodně blbě odlívalo - hovoříme o lití v domácích podmínkách - a lidi lili doma z 99% - volovo a cín - nebo tzv. - pájku, což jest slitina Sn+Pb

- ale p. hrobarr - klobouk dule, že vám to nedalo spáti a díky Vašemu bádání se odhalila totožnost nálezu
- a kolega nálezce udělá ještě zbytečnou zkoušku magnetem.....

G = 3.14 x 5 x5 x 0.8 x 7.87 = 494g výpočet pro železo
G = 3.14 x 5 x5 x 0.8 x 11.34 = 712g výpočet pro olovo
G = 3.14 x 5 x5 x 0.8 x 7.31 = 459g výpočet pro cín
> buď jde o železo ( hmotnost souhlasí ) a pokud je to nemagnetické, pak jde o slitinu téměř čistého cínu s nepatrnou příměsí olova ( aby stoupla hmotnost z 459g na 494g ), pak vydělíme hmotnost cínového výrobku skutečnou hmotností a máme procentní zastoupení těžšího kovu.
459 : 494 = 93 %
> tedy, buď železo nebo 93% slitina Sn/Pb- pak ovšem by měl znít nadpis - Sn placka.

p. hrobarr, ten průměr je větší o 4mm - né tedy 100mm, ale 104mm - tá šupléra to neměří uprostřed, ale v menším rozměru - musíme přičísti +- 2 mm na každou stranu
- potom to bude, jak sem pravil hore - železo - 535g, cín - 496g
- a ještě něco - co značí ta veličina "G"?? - to je tíha, né??- ale tutaj počítáme hmotnost "m"
- s tou Sn plackou souhlasím

m = masa,tíha- tedy hmotnost ( váha )
G = v podstatě to samé - váha ( ,,vědecky'' - hmotnost )
Výpočet pro Sn a průměr 104 mm :
G = 3.14 x 5.2 x 5.2 x 11.34 = 496g /nepatrná nerovnost se skutečnou váhou artefaktu- lze zanedbat/
Pak jde tedy o čistý cín.

áno p. hrobarr, dobrá práce, popravdě, nenapadlo by mě takto vědecky zjišťovat kov

Matematika ve spojení s phythághoras či archimédes je snadná věc. Obdobný výsledek získáme i bez měření rozměrů- stačí zvážit hmotnost vody, kterou artefakt vytlačí po ponoření do kádinky.

to s tou vodou je kapánek jináč - měřením vody, nebo kapaliny vytlačené ponořeným tělesem - ale né hmotnosti, ale objemu, získáme objem ponořeného tělesa, nikoli hmotnost, lebo když ponoříme 2 naprosto rozměrově stejná tělesa - jedno z hliníku a druhé z olova a zvážili bychom vytlačenou kapalinu, byla by hmotnost u obou případů stejná, lebo obě tělesa - byť z hmotnostně rozdílných materiálů, vytlačí stejné hmotnostní množství kapaliny

Samozřejmou podmínkou využití Archimedova zákona v praxi je předchozí zvážení zkoumaného předmětu. Poté vydělíme změřenou hmotnost artefaktu váhou vytlačené vody a máme měrnou hmotnost předmětu. Pohledem do tabulky měrných hmotností pak určíme o jaký kov jde. Tak např. tato Sn placka vytlačí 67.9g vody a při měrné hmotnosti vody ( 1g/cm3 ) je tato váha rovná objemu. Pak tedy -
Ró = m/V > 496 ÷ 67.9 = 7.31 ( cín).
Kdybychom takto postupovali u Al, váha placky by byla 183g ÷ 67.9cm/3 = 2.7 (pohled do tabulky =Al )
Takto lze zejména určit ryzost nalezených Au předmětů nepravidelných tvarů, které nejdou šuplerou změřit a není potřeba buližníku s lučavkou královskou nebo fluorescenční spektrometr.
Jak říkám, matematika je jednoduchá.

Já úplně žasnu, co lze vše vypočítat a to že se tomu vůbec někdo dokáže takhle věnovat. Ta placka je opravdu velká a magnet 195kg ji "nechce". Tak nevím,co to je, ale hrobbar to určitě vypočítá! 👍👍

Díky, jak vidíš, zjistili jsme, že jde o nějakou cínovou placku neznámého použití. Můžeš být klidný, o sudovou plombu ani textilní závaží určitě nepůjde. Jediné co mne napadá je, že může jít např. o nějakou zátku ( záslepku ) do potrubí s kyselinami, či něco podobného, kde bude využito odolnosti barevného kovu proti korozi. Tomu by odpovídal i normovaný průměr 100 mm.