Norimberk - město (1300–1800)

Přesné okolnosti založení města nejsou známy, ale předpokládá se, že proběhlo v letech 1000 až 1040 v průběhu opevňování pohraničního území mezi Saskem, Bavorskem, Východními Franky a Čechami v místě průsečíku důležitých strategických cest. Norimberk se brzy spolu s Augsburgem stal jedním ze dvou největších obchodních center na cestě mezi Itálií a severní Evropou. V nedávné době však bylo v jižním okolí hradu objeveno několik osad. Mezi tato centra patří dva pravděpodobně královské dvory v okolí St. Egidien a St. Jakob a také prostor mezi kostelem sv. Sebalda a hradem. Osada však v každém případě měla již od počátku tržní práva. Císařský hrad se poprvé zmiňuje roku 1050 jako nuorenberc v „Listině o Sigenovi“ císaře Jindřicha III. Od roku 1050 do roku 1571 se město díky své výhodné poloze rychle rozrůstalo. Císařský Norimberský hrad (Kaiserburg) se brzy stal neoficiálním hlavním městem říše, protože se zde scházely říšské sněmy a soudy. Roku 1065 vybudoval císař Jindřich IV. z říšského majetku Norimberk a okolí samostatný správní a soudní obvod. Konrád III. nově zřízené purkrabství s vlastním soudem a vládou propůjčil svobodným pánům z Raabs nad Dyjí, na přelomu let 1190/91 titul převzal Jindřich z Zollernu.

Vydáním "Velké listiny svobod" (Großer Freiheitsbrief) roku 1219 povýšil císař Fridrich II. Norimberk na svobodné říšské město, dal mu právo razit mince a vybírat clo. Vliv purkrabí se však brzy omezil na purkrabský hrad a úplně skončil, když roku 1427 poslední purkrabí Fridrich VI. prodal hrad radnici města Norimberka, přičemž nositeli titulu „purkrabí norimberský“ byli Hohenzollernové až do roku 1918. Odtud pak přešel na Království bavorské, které vložilo politické záležitosti do rukou městským radním.

Pozdní středověk a raný novověk

Vystavování říšských klenotů silně podpořilo hospodářský rozkvět města.
M. Merian: Plán Norimberka (1649)
Řada římskoněmeckých císařů si zvolila Norimberk za svou rezidenci. Významné je období vlády císaře Karla IV., který Norimberk často navštěvoval a také zde nechal postavit některé důležité stavby, například kostel Panny Marie. Karel IV. zde na říšském sněmu roku 1356 uveřejnil prvních 23 článků své Zlaté buly a roku 1361 mu zde porodila jeho žena Anna Svídnická syna, pozdějšího krále Václava IV.

Roku 1423 předal císař Zikmund říšské klenoty městu, kde byly do počátku 19. století uchovávány a vystavovány. Doba mezi roky 1470 a 1530 je považována za dobu největšího rozkvětu města – i přes stále se opakující spory a konflikty s rytíři jako byl Götz von Berlichingen a Conz Schott ze Schottensteinu. Bohatství města a jeho výhodná poloha jako „tržiště střední Evropy“ umožnilo vznik vynikajících děl umělecké a řemeslné výroby. V té době Norimberk patřil, společně s Kolínem nad Rýnem a Prahou, mezi tři největší města Svaté říše římské.

Raný novověk

Kulturní rozkvět města v 15. a 16. století vedl k tomu, že se Norimberk stal centrem německé renesance. Na přelomu 15. a 16. století zde působil slavný místní rodák, malíř Albrecht Dürer, kterému je ve městě věnováno muzeum, blízko něj je i slavná socha králíka podle známé Dürerovy kresby.

Za třicetileté války bylo okolí Norimberka dějištěm mnoho let trvající poziční války. Město samotné sice nebylo dobyto, ale zpustošení okolí je na dlouho hospodářsky oslabilo. Po válce roku 1649 se v Norimberku konala „mírová hostina“, na níž obě do té doby bojující strany několik dnů oslavovaly mír.
13. října 1792 byl založen Norimberský umělecký spolek, první umělecký spolek v Německu.

Údaje o minci

Identifikovaná mince:	Norimberk (Nürnberg) město (1300–1807) – 1 Kreuzer (1 Krejcar) (č. 3652)

Názory uživatelů

Průměr:	16,0 mm
Území ražby:	Norimberk (Nürnberg) město (1 názor)
Panovník:	Norimberk (Nürnberg) město (1300–1807) (1 názor)
Rok ražby:
Nominál:	1 Kreuzer (1 Krejcar) (1 názor)
Materiál:	Stříbro (Ag) (1 názor)
Č. mince:	Norimberk (Nürnberg) město (1300–1807) – 1 Kreuzer (1 Krejcar) (č. 3652) (1 názor) libor.pol: 3652