Modrý skleněný korálek a střep

Ten střep bude nový. To by bylo po tolika letech opalizovaný a ošoupaný, popraskaný.

Korálek bude klidně pravěk až raný středovek, proč ne.

Durruti- Dík za tvůj názor, ale aby byl opalizivanej jak píšeš tak by to musel být Opál a možna si myslel palisaci - obroušení větrem,vodou.. ale dost těžko by se ošoupal když byl pod zemí.

Korálek za palec 👍🙂

Venda 17 a Cement -Děkuju

Proč se klučino, bojíš napsat rozměry a kraj, kde jsi ten korálek našel?

https://ibb.co/SNNJYJV

Těžko říct www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/lesni-plody-276563/

Quo vadis a Hering - Omlouvám se zítra ho odfotim z meřitkem a doplním to sem. Našel se v kraji Sč nedaleko (5 km) od hranice s Jč

Doplněna fotka s měřítkem

Randomer: Zajímavé. V literatuře se běžně setkáš s termínem opalizace skla. Třeba je to z chemického nebo mineralogického hlediska špatně zvolený termín (nevím), ale namátkově vybírám:

"Skleněný fragment, který se dlouhodobě vyskytoval ve vlhkém
prostředí, je narušen půdní korozí (opalizace skla), jejímž vlivem došlo ke změně
původní barvy materiálu na stříbřitě bílou barvu (myšleno na povrchu). Povrchové
vrstvy jsou degradovány a odloupávají se od jádra"

2020, Rychlík, M.: Archeologie v prostoru Třeboňských rybníků


Nebo například...


Druhá část popisu pracuje se sklem jako materiálem, tj. hmotou, ze které byl daný předmět vyroben.
V katalogu je pro něj použit termín sklovina. Konkrétně je uvedena barva a kvalita skloviny a také míra
její koroze. Položka Poznámka se vztahuje jen ke sklovině. Popis koroze uvádí místo postižení předmětu
(1. vnější, 2. vnitřní, případně oboustranná), dále pak na typ koroze (a) opalizace, b) lokální, c) hloubková), její rozšíření (částečná, celková) a míru (mělká, hluboká). U vybraných nálezů skel byly provedeny chemicko-technologické analýzy. Bylo zjištěno chemické složení skla, případně výzdobných prvků.
Výsledky analýz jsou v katalogu prezentovány pouze stručnou formou.

2015, Blažková G., Vepřeková J.,: Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu, Castrum Pragense 13



Mám doma tunu literatury, kde se termín opalizace skla používá dost běžně, a to včetně nálezů skla, které byly nějakou dobu v zahloubených objektech, a pak je orba vytahala na povrch a byly nalezeny během povrchového sběru.


Tudíž je pro mě nová informace, ze pokud "by tam byla opalizace, tak je to opál".

durruti- V Češkém jazyce se i mezi studovanými odborníky sečtělími mnoha knihami použivají pozměnené výrazy různých slov s cizích jazyků,omlouvám se ti,a věřím že se to tak píše,vycházel jsem s toho že vím že slovo palis se používá v AJ pro broušené sklo.

dík za doplnění, foto s měřítkem by mělo být standardem u každého nálezu, lokalita se vyplňuje při vytváření příspěvku v kolonce okolnosti nálezu

https://ibb.co/Lp4KvyY

Čistě vizuálně nemám problém s tím, že by mohlo jít o korálek z doby římské. Je celkem dobře dobarvený, není to taková ta "vyblitá" modrá jako u mnoha kusů z pozdní doby bronzové nebo halštatu. Pro stáří mluví i ta oxidace a praskliny na povrchu. Čistě teoreticky by to mohl být i latén. Sklo se dá na složení analyzovat. U jednoho korálku se to většinou nedělá, ale když dostane archeolog několik předmětů z jedné lokality, tak už se nad tím dá uvažovat. Rozhodně je starý, takže dobré oko

Ahoj Cémo. No v první řadě bych chtěl podotknout, že nevlastním žádnou chytrou placku, která by mě hned upozornila na právě vložený příspěvek do diskuse, k níž jsem se přihlásil a měnit to nebudu. Postačí mi zvoneček, který mě upozorní, když se na LP zastavím. Pokud mám z mého pohledu k danému tématu něco věcného dodat, nemám problém to napsat či vložit odkaz, když ne mlčím.

Co se týče určení takovýchto korálků. Jednak já nejsem odborník a hlavně my nevíme další podstatné věci, které by nám přihodily kuličku na pomyslné váhy a ty nám určily, zda je z laténu, doby římské či novověku. Pokoušíme se o jakési předběžné určení či nasměrování kde pátrat, které by mohlo vést k přesvědčení nálezce, aby daný předmět odnesl do muzea a tam lidé znalí věcí (co vše a z jakého období se našlo v okolí místa nálezu, jak početné bylo v okolí osídlení v té či oné době atd.) a majíce nález in natura v ruce mohou požádat třeba jiné áčko, co se jím zabývá hlouběji, o názor. (Jednou měsíčně se na úrovni krajů činí jakýsi všeáčkový slet, kde se krom jiného takovéto věci řeší) Neznalých jiných okolností se my před obrazovkou PC zaměříme na povrch a barvu. Degradaci povrchu nám ovlivní hlavně kyselinky v půdě, složení skla, použité barvivo (pro modrou barvu to bude nejspíše kysličník kobaltnatý či možná i použití modrého prášku namletého z lapis lazulitu) a také délka pobytu v zemi. Tento korálek vykazuje na povrchu znaky, že v té zemi ležel už nějaký ten pátek. Barevnost porovnáš s tím, co máš k dispozici a můžeš to také nabídnout nálezci jako vzor k porovnání. Dost toho připsal i durruti a já s ním souhlasím. Doba výroby takovýchto korálků je dlouhá a přesné zařazení od amatéra, jako jsem já, nečekej. Můžeš jen usuzovat z odkazů, kam bych ho já zařadil.

Nedávno tu byl jeden zajímavý korálek.

www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/koralek-poprosim-o-pribliznou-dataci-323481/

Ve finále se ke mně doneslo, že pan Rožnovský využil onoho pozeptání se jinde, a i když to není určeno přímo, točí se to okolo stěhováků. Určitě ne latén. No a nyní stačí jen požádat s odkazem na dohledávání v muzeu o přeřazení a určovatelům odebrat body.
čus M

Koralek, poprosím o přibližnou dataci | LovecPokladu.cz

Detail nalezeného předmětu – Koralek, poprosím o přibližnou dataci.

Quo_vadis: souhlasím u toho linkovaného korálku, to je nějaký pozdní řím až stěhování. Tady na LP je asi tendence každé barvené sklo označit za výrobek z laténu. Všiml jsem si toho už dávno. Přitom zpracování skla má dlouhou genezi i před a po době železné, a v našem prostředí se sklo hlavně dováželo.

Na začátku taky využívali především importy z území Říma/Byzantské říše.

Velmi pěknou přednášku k tomuto tématu má doktorka Tomková. Tady je záznam jejího příspěvku z muzea Rakovník:

https://www.youtube.com/watch?v=_2DhC-ecDcQ

Moc pěkné, děkujeme. Jen mi tam chybělo alespoň jedno zvonění telefonu. Zřejmě slušný a chápavý kraj.
Zatím se mi sklo vyhýbá, ale jednou to dopadne. V okolí se u nás tu a tam nějaký ten zlomek najde. V jednom ročníku Apaluchy na Sázavě jsem měl pro sviště připravené malé výhry. Když jich je vícero pohromadě jsou nádherný i v replice a co potom u malých draků na krku co mají oči jen pro ně.

https://ibb.co/QYCyhxh

Tak tohle je nádherné. Jsem v tomto laik. Ale i tak mi přišel kroužek velmi starý a střep o dost mladší. Člověk to bere okem zvyklým posuzovat kovové nebo kamenné předměty nebo střepy keramiky a nevěděl jsem, že i sklo se dá pouhým pohledem posuzovat podobně. A to povídání o odborných posudcích a analýzách, moc dobře jsem si početl...