Mattoni´s giesshübler

Mattoni´s geisshübler, Mattoniho kyselka nebo také kysibelka je slavná kyselka, známá po celém světě. Existence zdejších pramenů byla známa už před staletími; první písemná zmínka je z roku1522 .K roku 1614 už je doloženo, že prameny byly ohrazeny a jejich okolí řádně vyčištěno. Počátky lázeňského využívání zdejších pramenů sahají do roku 1793 ,kdy nového držitele panství, hraběte Johanna Josefa Stiebara z Buttenheimu, napadlo minerální vodu vyvážet a zřídil tu proto továrničku na výrobu kameninových džbánků, do nichž se minerálka stáčela. Prodej místní vody byl o tři roky později zahájen ve Vídni a v Praze i v samotných Karlových Varech. První lázeňské budovy tu byly postaveny v letech 1826 – 34 Wilhelmem von Neubergem, manželem majitelky panství. Sláva lázní a chutné vody postupně rostla; r. 1852 sem přijel na návštěvu i řecký král Ota I., na jehož počest bylo nazváno hlavní zřídlo. Hlavní pramen si roku 1867 pronajal český podnikatel italsko-německého Heinrich K. Mattoni ( 1830–1910), který jej začal stáčet do skleněných lahví a vyvážet do celého světa (přes milion kusů už v roce 1876. Za zisky z prodeje vody Mattoni nakonec od Heřmana Černína z Chudenic lázně zakoupil a následně velkoryse přebudoval a rozšířil. Postupně tu do své smrti postavil novou kolonádu, která zastřešila slavný „Ottův pramen“, dále budovy sanatorií (mezi nimi i „Švýcarský dům“), vodoléčebný ústav, hotely, restaurace, promenády, lanovou dráhu, kapli sv. Anny (1884) své monumentální sídlo („Zámeček“), vodní elektrárnu a budovy stáčírny. Nakonec do obce přivedl i železnici, aby lázeňský klid nerušily povozy, rozvážející minerálku. Celkově za jeho éry lázně velmi rozkvetly a po jeho smrti už nikdy takové prosperity nedosáhly. Mattoniho potomci nicméně drželi tento majetek až do konce 2. Světové války.Po válce tu byla zřízena dětská ozdravovna. Ta fungovala až do r. 1990 v rámci podniku Ceskoslovenské státní lázně a zřídla.Během této doby areál postupně upadal, nicméně se tu alespoň prováděla určitá údržba. Rozsah ozdravovnou používaných budov se zmenšoval až na počet sedm, z nichž tři byly ještě v plném provozu, když bylo rozhodnuto areál privatizovat.
Od chaotické privatizace, která proběhla rozděleně v letech 1991 - 1993 v režii Fondu národního majetku, lázně mnohokrát změnily majitele. Ani jeden z nich však nebyl schopen či ochoten lázně zachránit nebo alespoň zastavit chátrání /viz poslední foto/. V současné době se objevují snahy o záchranu - Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR se 13. února 2011 rozhodla spustit kampaň, kladoucí si za cíl zachránit areál Kyselky a přimět buď vlastníky k jeho opravě anebo odpovědné úřady k vyvlastnění, převedení na stát či kraj a následnou opravu z veřejné sbírky a státních dotací.

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:	Vše > Novověk > Novověký dům - výbava > Zátky lahví
Názory uživatelů:	Zátky lahví (1 názor) mesr: Zátky lahví