Málem dělová koule

Hezky vyčištěná, ale žádná věková kategorie nehází s 2,5 kg.

šesti liberka

https://www.kanonen-kugeln.de/6-pf%C3%BCnder-unter-90mm/

Jestli je tohle dělová koule, tak teda čumím už jich mám v železe 6 kusů, totiž taky mi to nesedělo, přece je to malé ne ? To nic nezničí, jsem měl za to že musí vážit minimálně 20-30 kilo nebo i víc, tohle když ti vystřelí z děla tak ti to udělá malinký dírky ve zdi a to je vše. 🤣🤣 Takže tak no, ale jestli je to pravda že jsou to dělové koule, tak je začnu sbírat, vlastně ani dělovou Kouly nemůžete mít doma, to fakt nechápu je to jen kulaté železo ne ?

hardmane , mrkni co dokáže taková kulička

https://www.thedrive.com/the-war-zone/43766/heres-the-story-behind-that-viral-video-of-napoleonic-armor-smashed-through-by-a-cannonball

Jeldo, tak jasně člověka to sejme jak párek v rohlíku.
Ale na větší terče nevím no.
Myslím tím neživé předměty. Teda vlastně i kromě dřeva, to se taky rozletí. Do tanků stim střílet nemohly, protože asi ani nebyly, ale asi byly určeny pouze na živé bytosti že ?
Ale díky rád jsem se podíval.

Hradmane , ano , prvotně určené na pěchotu , yly do polních děl užívány pro střelbu na dlouhou vzdálenost jako munice pouze plné železné koule, nikoliv výbušné granáty. Pro maximalizaci efektu střelbou koulí se proto využívala takzvaná střelba na jádro, někdy nazývaná i střelbou přes mířidla, což znamenalo střelbu vodorovně s terénem. „Devítiliberní dělo v takové poloze mělo dostřel přes 350 metrů. Koule se poté odrazila od země a letěla dalších 350 či 360 metrů a pak se zpravidla znovu odrazila s již poněkud zmenšenou silou. Osm ran z deseti se odrazilo nejméně třikrát. (Odraz závisel na tom, zda je terén rovný, nebo drnovitý a zbrázděný.) Koule se po celou dobu pohybovala ve výši muže. Mohla zabíjet a působit zranění po celé své dráze a při pravoúhlém průletu řídkou linií mužů za sebou zpravidla zanechala tři mrtvé a čtyři až pět zraněných. Taky se ale stávalo, že koule najednou zabila čtyřicet lidí - lidé i zvířata byli za vysokého kvílivého zvuku roztrháni. Z popisů bojů tohoto druhu víme, jak to vypadalo, když se bzučící střela zasekla do sevřené řady zpříma stojících mužů v kouřovém oblaku: do vzduchu nad útvarem vzlétl gejzír kusů zbraní, batohů, šatstva, odstřelených hlav, utržených rukou, odervaných nohou a jiných neurčitých částí těl.“[6] Tehdejší bojiště tedy nebyly posety krátery, jak si je dnes mnohdy představujeme, ale dlouhými rozrytými brázdami v zemi. Účinek takové střelby byl značně ovlivněn i velikostí děla, ze kterého byla koule vystřelena. Úsťová rychlost byla u všech velikostí děl přibližně stejná, kolem 500 metrů za vteřinu, ale větší koule tuto rychlost a tím pádem i účinnost udržovala podstatně déle. Wallhausen uvádí dostřel kartounu (42 lb) 1000 kroků, půlkartounu (24 lb) 900 kroků, čtvrtkartounu (12 lb) 750 kroků, osminy kartounu (6 lb) 650 kroků. [7] Tento dostřel měl pochopitelně vliv i na vyšší počet obětí.

např. cit. J Otýs: Armáda Fridricha II.Velikého:
"Dělostřelci hojně využívali tzv. „rikošetovou palbu“, způsob palby, plnými koulemi,
které byly vystřelovány při nízké elevaci, v případech vyvýšeného postavení baterie i
v depresi tak, aby se krátce před nepřátelskou formací odrazily od země podobně jako
žabky na vodě."

https://www.youtube.com/watch?v=IFpFHj4XfFg

Jo, už jsem si to přečetl a zcela to chápu, díky za informace, všechno dává smysl a dokážu si to i představit jak to asi vypadalo, když se ta koule pohyboval je to jak kulečník vypálíš tu jednu a ostatní se rozletí do všech koutů.😀

Nicméně byť váha odpovídá 6 liberce,tak by bylo dobré rozluštit co tam vlastně je ,protože značení na litinových dělových koulích není opravdu častá záležitost (spíše dosti vyjímečná),což nutí k velké opatrnosti při interpretaci předmětu jako projektilu.

Pro představu , co by tam mohlo být

https://www.kanonen-kugeln.de/

Já ty stránky znám a obecně je nepovažuju za 100% všespásné. Označit za dělovou kouli vše co je kulaté - bez uvedení nějakých bližších nálezových souvislostí,stratifikace či jiných relevantních vodítek nebudí onu nějakou vyloženě stoprocentní důvěru. Jestliže ty konkrétnější informace u něčeho má (což je otázka),tak je na škodu,že nejsou uvedeny v doprovodném textu katalogu. Jsou tam navíc věci i vyloženě diskutabilní. Tolik za mne. V dílčích studiích archeologických např.z výzkumů střelnic,bojišť apod.je to neoddiskutovatelné.
Tady je taky za kouli považováno kde co a jako průřezovým katalogem projektilů bych to opravdu rozhodně nenazval.

tak já myslel hned tu první fotku , koule s písmeny a čísly . Až zas tak do toho nevidím

Já jsem to zajisté pochopil,ale budu se opakovat,že značených koulí bývá zlomek-čímž mu je tomu dělostřeleckému nadšenci nijak nezpochybňuju,ale píšu o vyznění celých stránek,kde mi chybí nějaký konkrétní podklad u jednotlivých kusů.
Druhá věc je tato koule-co tam vlastně je/bylo.

Jinak se zna/čky/čení vyskytují/e i na některých kamenných (příp.olověných) projektilech- to pro doplnění.

ano je to možné,při obléhání opevněných míst ji jako specifickou inovaci měl zavést Sébastien Le Prestre markýz de Vauban. V polních bitvách se dá předpokládat,že si to dělostřelci vyzkoušeli sami i dříve ,jen se tomu tak předpisově neříkalo resp.se to tehdy nedostalo do nějaké ustálené vojenské metodiky/spisů.