Ludvík Jagelonský z depůtku

1/2 groš, Svídnice

V neděli jsem zase po delší době vyrazil do lesa, který už párkrát překvapil... Ag i válka tam pípla.
Teď jsem to vzal z jiné strany a skoro po čtyřech kilometrech jsem ušel kolečko a dorazil téměř k autu. Nějakých dvě stě metrů od kraje lesa nic moc signálek ( brokovky dělají větší ) a v ruce malé kolečko s prosvítajícím stříbrem...
Následovalo divoké kroužení okolo, tahání dalších malých, ale i větších koleček. Adrenalin jako blázen. Sice jsem to už zažil, ale depoty se neomrzí :-D Našel jsem devět mincí na cca 10 m2.
Vyhnala mě až tma. Pak jsem musel k autu strání a loukou a u auta jsem na sobě na kalhotech našel 18 klíšťat!!! No, sezbíral jsem je všechny a slíbil si dohledávku. Ta se povedla hned za dva dny. Vyšponoval jsem citlivost na max povedli se další dva krejcárky. A jako bonus při šmejdění poblíž ještě válka. Mu mám v minulých příspěvcích...

Tak mrkněte jak se dařilo
Archeoložce oznámeno
Přeji i vám spoustu pěkných kopů

Video z hledačky - https://www.youtube.com/watch?v=3XXl0-DookM

Polské půlgroše představovaly po celou dobu svého oběhu oblíbenou drobnou minci, která byla ochotně přijímána, a proto byla také napodobována. Roku 1519 byla například vydána emise mincí napodobující polské půlgroše Ottou (1516 – 1536), hrabětem z Rietbergu.

Nejznámější mincí napodobující polský půlgroš je nepochybně půlgroš svídnický nazvaný podle stejnojmenného slezského města.Tyto mince nízké ryzosti ražené od roku 1517 z příkazu českého krále Ludvíka Jagellonského způsobily v Polsku hospodářský chaos a mezinárodní aféru. Činnost svídnické mincovny se dokonce stala roznětkou k tzv. Svídnickému povstání, které bylo jedním z projevů nevyjasněné příslušnosti Slezska mezi českou a uherskou korunou. Poté, co se král Ludvík rozhodl na nátlak polské strany mincovnu uzavřít, byl vzat mincmistr Paul Monau pod ochranu českých stavů, které tak chtěly vyjádřit nárok České koruny na Slezsko. Zároveň byli z města vyhnáni radní. Král proto zplnomocnil markraběte Jiřího Braniborského, aby přivedl Svídnici zpět k poslušnosti. Markrabě se rozhodl řešit věci po svém. Nechal povolat na devadesát svídnických měšťanů do Vratislavi, kde je zajal. Některé mučil, tři z nich popravil. Zároveň markraběcí vojska oblehla Svídnici a celý spor hrozil přerůst ve válečný konflikt, neboť na pomoc svídnickým se chystalo vojsko českých stavů. Král, šokovaný vývojem událostí, nechal obležení zrušit, zajaté propustit a mincovnu přenechal své ženě Marii Rakouské, která její činností pověřila opět Paula Monau a po jeho smrti kupce Konráda Sauermanna. Činnost svídnické mincovny byla ukončena až na jaře 1527 v souvislosti s nástupem Ferdinanda I. na český trůn.
Po více než jedno století představovaly půlgroše hlavní oběžnou minci v Polsku, vyskytující se v nálezech také v Německu, Pobaltí, Ukrajině i v Čechách. Po ukončení ražby roku 1511 (nebo 1527 počítaje v to i svídnické půlgroše) rozhodně nevymizely z oběhu ze dne na den, neboť se s nimi setkáváme ještě v nálezech z období Třicetileté války.
( zdroj net. )

Údaje o minci

Identifikovaná mince:	Svídnice (Świdnica, Schweidnitz) město (1300–1800) – 1/2 Groš (č. 3028)

Názory uživatelů

Území ražby:
Panovník:	Ludvík II. Jagellonský (1516–1526) (1 názor)
Rok ražby:	1526 (1 názor)
Nominál:	1/2 Groš (1 názor)
Materiál:	Stříbro (Ag) (1 názor)
Č. mince:	Svídnice (Świdnica, Schweidnitz) město (1300–1800) – 1/2 Groš (č. 3028) (1 názor) SirMaik: 3028