Listovitá radlice z nálezu s krojidlem

Ahoj všem.
Jak se to všechno sešlo, jsem psal u krojidla, tak ještě něco málo k té druhé části z onoho dua, kterou je listovitá radlice. K ní jsem tedy nejbližší shodu nalezl u radlice nalezené v Kylešovicích a nakonec se mi podařilo dohledat i její datování, které je 11. až počátek 13. století.

Listovité radlice se již objevují v době římské a přicházejí z ilyrské oblasti. V hradištním období se používá několik druhů radlic. Symetrické pětiúhelníkové radličky, dýkovité, listovité, veslovité – šípovité radlice a asymetrické radlice. Předpokládá se, že rádlo se používalo více než pluh, který zřejmě byl menších rozměrů než těžký záhonový pluh, jenž se ve větší míře začíná rozšiřovat až v průběhu vrcholného a pozdního středověku. K čemu přesně patřilo, naše duo zřejmě nikdo neurčí. Bylo to vyspělé rádlo s krojidlem, co mělo jednu či dvě odvalovací desky, nebo to již byl pluh? Jak jsem psal poznatek od paní Beranové, že pluh měl vždy krojidlo a asymetrická radlice nebyla podmínkou, tak tento týden jsem vyčetl názor pana Šacha (1961), který se také podrobněji zabýval zemědělským nářadím před paní Beranovou, která na něj navázala. Cituji. ,,Krojidla nejsou specifickou součástí pluhu ani rádla. K jakému patřily nástroji, z nich odvodit nelze. Existují i pluhy bez krojidel.‘‘ Nechávám to koňovi, ten má větší hlavu.

A aby to nebylo tak krátký, mám pro vás pár zajímavostí. Do koláže jsem vám vložil vůbec nejstarší radlici nalezenou v Čechách z období 5. – 4. století B.C. a u ní je nejstarší slovanská radlička s datací do 6. – 7. století. Jednu skalní malbu orby z doby bronzové a u ní nejstarší vyobrazení rádla z válečkového pečetidla pocházející z města Uru v sumerské oblasti v Mezopotámii z období 3500 B.C.. (Město Ur bylo vystavěno na pobřeží Perského zálivu. Dnes je od pobřeží vzdáleno něco přes 220 km. Vzdálenost Praha - Brno.) Ze Slezska z 16. století pochází pokus o vynález čtyřradličného pluhu s krojidly. Radlice se objevuje i v erbech starobylých rodů.

A ještě malé odbočení. V létě jsem si jednou četl všeobecně o zemědělských nástrojích, ale i o pěstování obilovin v dávných časech až po současnost. Tam mě zaujala informace porovnávající výnosy z klasu dob dávných a současných. Tak v Rusku dokázali z jednoho klasu pšenice, vzrostlého z jednoho zrna zasetého do země, získat přes sto zrn. To by Ostoj koukal. A shodou okolností jsme za domečkem na poli pšenici měli, tak jsem nelenil a v jednom klasu zrníčka spočítal. Při velikosti klasu cca 10 cm obsahoval 43 zrn. Tak při 100 zrnech bude mít klas cca 23 cm. To je slušný. Možná jestli nebude spíš širší a zrna ve dvou řadách. Jsou dobří, klobouk dolů. Ale stejně by mě zajímalo, čím to dopovali? :-)

S pozdravem Martin

Literatura a obrazová příloha:
Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě_Magdaléna Beranová a Antonín Kubačák
Zemědělství starých Slovanů_Magdaléna Beranová
Slované v Čechách_Magdaléna Beranová, Michal Lutovský
České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., II._Zdeněk Měřínský
Lexikon české šlechty_Jan Halada
Hromadný nález orebního nářadí ze Smolenice a problematika oradla v Čechách v době hradištní_Magdaléna Beranová
Zemědělské nářadí v sídlištním kontextu raného středověku_Josef Maňák
Historie světa_John Haywood a kolektiv

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:	Vše > Středověk > Polní nástroje > Práce s hlínou > Radlice
Názory uživatelů:	Radlice (3 názory) lukegoss: Radlice, poklady2: Radlice, quo_vadis: Radlice

Přihlaste se a pomozte určit tento nález.

Fotografie

Okolnosti nálezu

Lokalita:	Pardubický kraj
Stav půdy:	Vlhká
Hloubka nálezu:	35 cm

Líbí se mi

9 hlasů

Komentáře

BNaS

10. února 14:55

Je to krásný, ušlechtilého železa není nikdy dost. A ještě k těm Rusům, jak znám to jejích hospodářství, tak se přikláním k tomu že si někdo opět ; spletl" desetinná čárku

Kvasak

10. února 15:17

u tvrdší půdy by se bez krojidla nedostalo plužní těleso do půdy,tam jsi ho musel zatlačit ty.Tohle ploché železo by se dnes u dnešního pluhu mělo jmenovat plaz.A hlouběji jak do 15 cm,spíš ani to ne,nešli.Tohle půdu jen rozrušuje a pozdvihuje.neobrací ji.
Tehdy byla i jiná velikost zrna,v podstatě se jednalo pořád o poloplané trávy.Náš semenářský ústav by dokonce měl mít i původní trávy,ze kterých byly postupem času šlechtěny jednotlivé druhy.A třeba oves,se knám dostal až z mongolskou hordou.