Kupte Hanakovo droždí Plzeň ☆

Hliníkový náprstek. Prvně tlukot když jsem viděl písmena a stříbrnou barvu😃
Tak jsem se aspoň zase něco dozvěděl z historie města 😉

J. Hanak. Jeho firma, zabývající se výrobou lisovaného droždí a lihu, byla založena v roce 1860 jako jedna z prvních výroben lisovaného droždí v západních Čechách.

Více zde:
http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=6633

Areál továrny se nacházel na zhruba obdélníkové parcele podél západní strany Lochotínské ulice. Již v roce 1865 zde postavila nový lihovar spojený s výrobou lisovaného droždí firma Gutmann & Kafka, v roce 1876 se jejím majitelem stal J. Hanak. Jeho firma, zabývající se výrobou lisovaného droždí a lihu, byla založena v roce 1860 jako jedna z prvních výroben lisovaného droždí v západních Čechách.

Zatímco dříve se droždí vyrábělo převážně z obilí, od počátku 1. sv. války se začala jako výchozí surovina používat téměř výhradně melasa, doplněná dusíkatými a fosforečnými solemi. Výroba droždí začínala ve vzorně zařízené biologické laboratoři od jediné pečlivě vybrané kvasinky, z níž se vypěstovala násada pro hlavní kvašení, kdy se vyrobilo droždí pro upotřebení v domácnostech nebo pekařských živnostech. Tyto vyzrálé kvasinky, které tvořily jakostní droždí, se od využitého živného prostředí oddělily odstřeďováním a po důkladném proprání se lisovaly v kalolisech ve známou tuhou hmotu. Líh vzniklý kvašením se z odstředěné sladiny získával destilací.

Firma po celou dobu své existence sledovala technické novinky i výsledky vědeckých výzkumů v oboru. Její chloubou byly moderní velmi dobře vybavené laboratoře a samozřejmě neustále modernizované zařízení provozoven. Kvalitou výroby si firma získala mnoho stálých zákazníků a dobrou pověst v odborných kruzích. Pozoruhodně a na svou dobu pokrokově byla řešena přeprava melasy do továrny - ve válcových ocelových cisternách, které byly po čtveřicích přepravovány do Plzně na železničních vozech. Na nádraží byly jeřábem přeloženy na nákladní automobil a po jedné převáženy do továrny.

V roce 1903 nechal J. Hanak postavit poblíž západní ohradní zdi novou kotelnu se dvěma dvouplamencovými kotli systému Cornwal (druhý kotel instalován až r. 1910) jako náhradu za 3 staré kotle z let 1864, 1866 a 1880. Pro novou kotelnu byl postaven druhý komín, 30m vysoký. Starý 24m vysoký komín byl ponechán a využit k odvádění výparů ze sušárny mláta. V roce 1913 došlo ke "zcentralisování" pohonu - tři malé nehospodárně pracující parní stroje byly nahrazeny jediným o výkonu 100 koňských sil, který poháněl hlavní transmisi továrny a kompresor. Pro tento stroj byla ze severní strany přistavena nová strojovna. Definitivní podobu získala továrna po přestavbě v letech 1911 - 1913, provedené včetně projektu firmou J a V. Pašek, stavitelé v Plzni.

Po dobu 2. sv. války byla továrna pod dozorem německých komisařů a musela se obejít bez větších investic. Po osvobození byla ve firmě zavedena národní správa a v roce 1946 byla znárodněna a sloučena s firmou "Plzeňská rafinerie lihu a továrna na ocet, Plzeň, Komenského 13," čímž se změnil i název na "Plzeňské závody lihovarské, národní podnik, Drožďárna, Plzeň, Lochotínská 37". V roce 1952 se stala drožďárna součástí Západočeských lihovarů a konzerváren se sídlem v Plzni. Výroba droždí zde skončila v roce 1976 a byla přestěhována do závodu LIKO Nýřany (bývalý důl Krimich I.). V roce 1987 byl celý komplex továrních budov i s komínem zbořen a na jeho místě je dnes převážně volná plocha, částečně využitá pro skateboardový areál.

Z knihy Bolevec a okolí, autor textu Pavel Domanický

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:	Vše > Novověk > Novověký dům - výbava > Náprstky > Reklamní náprstky
Názory uživatelů:	Reklamní náprstky (1 názor) Nebelix: Reklamní náprstky