Krajský slet sokolstva v Hodoníně 1930

Není úkolem ani posláním tohoto úvodu nabízet přehled dějin sokolského hnutí a na jeho základě
hodnotit jeho význam v dějinách. Tento úkol splnili již dříve jiní a povolanější. Připomeňme si zde jen
některá data, která se odrážejí v inventarizovaném materiálu.
Sokol vznikl jako první český tělocvičný spolek počátkem února 1862 – první valná hromada
se konala 16. února tohoto roku, starostou byl zvolen Jindřich Fügner, ideovou a tělovýchovnou náplň
činnosti organizoval Miroslav Tyrš. Sokolstvo se orientovalo kromě tělovýchovy na všestrannou podporu
české národní věci (tělovýchovu přitom chápalo jako nedílnou a významnou součást národního hnutí),
uvnitř hnutí byly šířeny myšlenky demokracie, rovnosti a bratrství.
Ještě v témže roce 1862 vzniklo dalších osm jednot (Brno, Jaroměř, Jičín, Kolín, Kutná Hora,
Nová Paka, Příbram a Turnov). V následujícím roce získala pražská jednota vlastní tělocvičnu
(Fügnerovou zásluhou), v dalších letech téhož desetiletí vznikly i první sokolské organizace v zahraničí
(1864 ve slovinské Lublani, 1865 v USA, 1866 polském Lvově, 1867 v chorvatském Záhřebu).
Po částečném ochromení způsobené válkou r. 1866 na území Čech začíná další rozvoj – v r. 1871 je
evidováno již 130 jednot. Hospodářský i politický úpadek společnosti a státu po 1873 znamená další
dočasné zastavení růstu, k němuž pomáhal i záporný postoj vídeňské vlády (např. zákaz druhého sletu
1887).
V r. 1884 bylo sokolské hnutí reorganizováno, vzniklo župní zřízení. R. 1889 se konala ustavující
hromada České obce sokolské (1892 byla utvořena Moravsko-slezská obec sokolská), 1896 vznikl Svaz
českoslovanského sokolstva. V r. 1908 byl vytvořen Svaz slovanského sokolstva, v němž byli zprvu
organizování Češi, Slováci, Chorvati a Slovinci, od 1910 Bulhaři, Poláci a Srbové, od 1912 také Rusové.
V celém hnutí byly položeny základy
systematické ideové a mravní výchovy členstva, při
ústředí i župách byly utvořeny vzdělávací odbory,
v jednotách byli voleni a působili místní vzdělavatelé.
Také sokolstvo v zahraničí se organizovalo: 1877 byla
v USA vytvořena Národní jednota sokolská. Vzájemné
vztahy mezi domácnícími a zahraničními jednotami
a členy byly udržovány a posilovány při častých
vzájemných návštěvách a zájezdech. Zahraniční Sokol navíc organizoval také své vlastní sjezdy, slety
a veřejná cvičení.
Velkým impulzem se v činnosti a rozvoji sokolského hnutí stala veřejná cvičení – především pak
pražské všesokolské slety. První z nich se konal v r. 1882 za účasti 76 jednot a 720 cvičících, poslední –
jedenáctý byl uspořádán 1948. v novodobé sokolské historii poté následoval slet v r. 1994, 2000 a XIV.
všesokolský slet v r. 2012. Významnou úlohu sehrál Sokol ve dnech osvobození r. 1918, kdy udržoval a zajišťoval klid
a veřejný pořádek a v následujících roce se podílel na osvobozování jižních krajů Slovenska
od maďarských vojsk.
Největší počet členů Sokola byl zaznamenán v r. 1937, kdy bylo evidováno v 52 župách a 3081
jednotách celkem 818.642 osob (280.922 mužů, 130.138 žen, 59.509 dorostenců, 59.495 dorostenek,
132.570 žáků a 156.011 žákyň). Záborem Sudet v r. 1938 bylo ztraceno 524 jednot a 155.348 členů.
Organický vývoj sokolského hnutí byl ve 20. století celkem třikrát násilím přerušen. V letech
první světové války bylo hnutí zakázáno jako protivládní, za okupace v letech 1941–1945 byl Sokol
rozpuštěn, jeho jmění zabaveno a většina funkcionářů skončila na popravištích, ve vězeních
a koncentračních táborech. Potřetí se tak stalo počátkem 50. let, kdy se stal Sokol formálně jádrem
sjednocovacích komunistických snah v tělovýchově, ve skutečnosti však byli jeho funkcionáři
vylučováni, vězněni a vedoucí roli převzali straničtí ideologové.
Jediné sokolské slety a župy, které v tomto období nepřerušily svou činnost, byly ty zahraniční.
Konaly své místní i župní slety, srazy a vystoupení, vrcholnou události byly všesokolské slety
zahraničního sokolstva.
Po vynucené mnohaleté přestávce začala od konce roku 1989 rekonstrukce a obnova sokolského
hnutí.

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:
Názory uživatelů: Odznaky (2 názory) : Odznaky, VOSA64: Odznaky

Přihlaste se a pomozte určit tento nález.

Fotografie

Krajský slet sokolstva v Hodoníně 1930
Krajský slet sokolstva v Hodoníně 1930

Okolnosti nálezu

Lokalita:Jihomoravský kraj
Stav půdy:Vlhká
Hloubka nálezu:10 cm
Použitý detektor:LP Zero30 , Minelab ProFind25
2 hlasy
2 hlasy
zobrazeno:
734x,
komentářů:
1,
nálezce:
neznámý
vyfotografováno:
25. listopadu 2014,
vloženo:
25. listopadu 2014

Komentáře

vidím,že sa motáš okolo mojích lokalít :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru