Gratulace. 👍
Parádní omáčka a mince rovněž.
Věřím tomu, že pro tebe je stejně nejvíc ta radost tvého kluka z nálezu, než mince samotná.
Koláč Josefa II – 20 krejcar 1772 B
Ahoj lovci, rád bych se s vámi podělil o včerejší překvapení v lese.
Noc se soboty na neděli za mnoho nestojí, ve stále teplem prohřáté chatě se celá rodina neklidně převalujeme a já přemýšlím nad tím, kam se jet s mým klukem na ranní skok za kolečky podívat. Nakonec ve mne vítězí varianta nedávno nakypřeného a snad ještě vespod i vlhkého pole ob vesnici za chatou, kde již jedna stříbrná mincička dříve padla a k tomu i bezpočet měďáků a hlinikáčů zajišťujících žádoucí zábavu. Konečně se začíná rozednívat, je brzké nedělní ráno. Kouknu z dvoupatrové postele dolů na mého malého syna a k mému překvapení má otevřené oči a šibalsky se na mě usměje:) Je jasno, vstáváme, nemusíme čekat na pozdější budíček. Rychle do sebe hodit něco na snídani, nezapomenou přehodit baterie z nabíječek do detíků, a již hbitě vyrážíme na vytipované místečko. Přesně v 6 hodin jsme s vycházejícím rudým sluncem na úpatí kopců na místě a v duchu si říkám, jak dlouho asi dokážeme slunci na nechráněném poli vzdorovat. Předpoklad je maximálně do 9 hodin, než přijde nesnesitelné vedro posledních dní. A taky, slíbili jsme doma přeci naší věru tolerantní mamce (za což jí na tomto místě celým srdcem děkuji), že do této doby budeme zpátky s rodinou. Začátek hledačky začíná jako obvykle, tj. nálezy zejména hliníkových artefaktů v nejrůznější podobě, kterých je na tomto místě spolu s mincemi opravdu hodně. Pak se připojují první hliníkové komunistické mince a následně první velké vzrušení, když můj kluk nachází jakési prohnuté lesklé kolečko, které se záhy ukazuje, jako odznak jednoho ze soudruhů své doby pravděpodobně odněkud z daleké Asie (viz následující příspěvek). Radost má syn převelikou, neboť se odznak tváří stříbrný a i pro mne je to nevšední zajímavost a nález mě pochopitelně těší rovněž. Tak si říkám, pro dnešek již máme asi splněno…a taky to tak dále vypadá. Hlinikáč střídá hlinikáče (kromě 1 haléře padly všechny ostatní včetně „vzácnějšího“ 3 haléře), a k tomu se občas přidá pro zpestření i něco dalšího (1 haléř RU, protektorátní koruna, říšský 10 pfennig, nějaký ten knoflík). Čas však rychle běží, máme po osmé hodině a do toho je oproti mým původním předpokladům již na poli na přímém slunci k nevydržení. Tak říkám klukovi, že buď pojedeme již zpět na chatu, anebo ještě dáme chvíli v lese, tam by se ve stínu ještě vydržet dalo. A ačkoliv můj syn lesy na mince v lásce nemá (jo, na houby je to jiná:)), je tam obecně málo nálezů a uznávám, je to pro něj na svůj věk s detíkem ještě hodně obtížný terén, povídá, že to ještě v lese chvíli zkusíme. Les za polem ale dvakrát pohodlný není, žádná rovina, ani řídký les, navíc se signálem jen jednoho železa a tak spějeme k tomu, že tam dlouho nevydržíme a brzy to zabalíme. Já jdu ve svažitém terénu nad synem a on pode mnou v uzounké cestičce vyšlapané od zvěře. Dokonce přímo vybízím kluka, ať se tam již netrápí, a že půjdeme ještě na pole, kde si uděláme dva tři řádky k autu a třeba ještě na něco natrefíme tam. Když v tom se mu ozve přímo v té sotva 30 cm široké cestičce pěkný táhlý signál (ID 22-24). Taťko, to musíme kopnout! Nic si od toho samozřejmě neslibujeme, zase nějaká plechovka, tím spíš, že ID všech jeho dosavadních Ag minciček na jeho detektoru (VANQUISCH 440) bylo od 9 do 17. No co, alespoň vyčistíme les od odpadků, říkám si. To, co ale přišlo namísto plechovky, nám vyrazilo dech! V hromádce hlíny jsem zprvu nic neviděl, ale syn mě říká, já tam něco zahlédl, myslím že to byla mince. A taky, že jo. Po rozhrábnutí dohledávačkou vypadlo velké kolo, které jsem ale obligátně považoval za nějaký měděný tříkrejcar, zkrátka nevěřil jsem, že bychom mohli minci této velikosti najít stříbrnou. Ale kluk křepčí jak smyslu zbavený, taťko, je to stříbrňák! Tak mu jej hned uzmu z ruky a nevěřím svým očím, skutečně náš doposud největší stříbrňák. Zařvu si nepublikovatelné, syn i mamka nám snad odpustí:) Snažíme se po hrubé očistě v pěkně zachovalé hluboké ražbě vyčíst, co je to za onoho fešáka na minci. A čteme Josef II, značka mincovny B, rok ražby 1772. Neskutečné, navíc naše vůbec první mince od tohoto panovníka. Po čtyřech dřívějších šupinkách (jak říkáme námi nalezeným drobným plíškům Ag mincí) tedy kluk své nálezy parádně způlkulatil. A já mám obrovskou radost za něj, nevzdal to i v náročných podmínkách a les se mu právem odvděčil. A z pozice táty mám o motivaci postaráno, takto velkou stříbrnou minci jsem ještě nenašel, mám vůči synovi co dohánět:) Zvláště v „chudých“ časech bude na co vzpomínat, ten zážitek rozzářených dětských očí v okamžiku nálezu je neopakovatelný a přeji ho každému z vás či vašemu dítku.
Více mincí už v okruhu hezkých pár metrů od nálezu nebylo (vždy si kladu otázku, kde se ten osamocený peníz v lese vzal a proč jich tam není v depotu vícero – asi jsou to vždy náhodně jednotlivě vytroušené mince, nikoliv záměrně uschované), nabrali jsem oproti plánu zpoždění dobrou půlhodinu, ale bylo nám po vytasení se tímto fešákem odpuštěno:)
Ať Vám to pípá!
Údaje o minci
| Identifikovaná mince: |
Josef II. (1765–1790) – 20 Kreuzer (20 Krejcar) (č. 1004)
|
|---|
Názory uživatelů
| Průměr: | 28,0 mm |
|---|---|
| Váha: | 6,68 g |
| Území ražby: | Rakousko-Uhersko (1 názor) |
| Panovník: | Josef II. (1765–1790) (1 názor) |
| Rok ražby: | 1772 (1 názor) |
| Nominál: | 20 Kreuzer (20 Krejcar) (1 názor) |
| Materiál: | Stříbro (Ag) (1 názor) |
| Č. mince: | Josef II. (1765–1790) – 20 Kreuzer (20 Krejcar) (č. 1004) (1 názor) Barini: 1004 |
Přihlaste se a pomozte určit tuto minci.
Fotografie
Okolnosti nálezu
| Lokalita: | Jihomoravský kraj |
|---|---|
| Stav půdy: | Vlhká |
| Hloubka nálezu: | 12 cm |
| Použitý detektor: | minelab vanquish 440 |
29 hlasů
29 hlasů
Komentáře
Je to tak, vystihl jsi to přesně. Kolečka a stříbrná obzvláště vždy potěší a zaručeně spraví náladu, nicméně ty společné zážitky se synem nebo v případě dobrého počasí s jeho dvěma ještě mladšími cácorkami jsou zkrátka k nezaplacení. A díky za gratulku, zítra vyřídím šťastnému nálezci 
👍😉
Tvl tři kousky🤣 to jsme na tom stejně🤣 akorát ten kluk semi nepovedl. No co, tři dcery je výsada králů…. 
Pěkné,dlhý článok👍👏🤔
Parádní nález i povídání k němu 
👍👍🍀
Luxusní kousek 👍 a omáčka taktéž 👍😊
Vzorný vklad... 👍😊
Parádní zážitek i úlovek, kluk je pašák! Doufám a pevně věřím, že se svým osmiměsíčním ďáblem budu jednou zažívat taky taková dobrodružství. Takový chvíle musejí bejt skvělý! Gratulace!
Hezký nález. Posílám gratulaci.
Zasloužená radost👍
Gratulace!
Předně děkuji za všechny vaše příspěvky, gratulace právě vyřizuji synovi sedícího vedle mě
Tom78 - i z holkami lze zažít ledasjaké dobrodružství Jde to sice jen velmi pozvolna, ale už je průběžně očkuji na mince, kameny, ryby, houby...tj. se vším, co nějak souvisí s naší historií a přírodou:) Když mají o motivaci postaráno (hlavně hodně jídla ), jdou se mnou kamkoliv.
To Argill - určitě se brzy, dočkáš, ono to strašně rychle uteče. můj kluk se mnou chodí od 6 let, nekdříve pomáhal s dohledávačkou a pak lopatkkou. A teď v 9 letech již začal s detektorem a dává mi zabrat Na začátek, aby ho to chytlo, doporučuji nějaký ten rybníček, kde se za dob nedávno minulých hodně koupávalo a z trenýrek tam vypadalo spousta drobásků. Pamatuji si na náš první rybník, kde jsme do dvou hodin posbírali několik desítek mincí a vztah k mincím byl zažehnut Přechod na pole byl obtížnější, leč s prvním haléřem a krejcarem RU byl zažehnut vztah i dále do historie. A přesně jak říkáš, co může být více, než zažívat i s detíkem dobrodružství s vlastními dětmi. Nám se o tom v dětství ani nesnilo.
To Barini - Máš pravdu, já s mýma klukama začal s rybařinou od pěti let a druhému od tří, zároveň se sportovní střelbou, kluk střílel ze samopalu v šesti letech. Detektor jsem v té době zdaleka neměl, s detíkem jsem začal, když jim bylo kolem osmnácti. To je už ale nechytlo. Teď je jim 33 a 31, oběma vydržela rybařina dodnes a jeden dál střílí a druhý je blázen do mincí. Teď mají děti, sedm, pět a čtyři roky a dva jsou už blázni do ryb, ale i ten nejmenší musí na rybách být stále s námi, i přes noc, v noci se nebojí a sedí u lampičky a sleduje vodu. Tak snad něco z toho klapne a příští rok musím sem tam některého brát na detík, tak uvidíme. Sám mám z toho radost, když je to ode mne chytlo. Měj se fajn, ať se Ti nadále daří.
To Hledamcomuzu - k rybám mě přivedl můj děda, zapálený to rybář a lidsky vynikající člověk, vyjma jednoho dvou táborů o prázdninách jsem v dětství celé léto prožil u vody spolu s ním a mám z toho neopakovatelné zážitky Přesně jak píšeš, nejen z úlovků ryb, ale právě všeho okolo - např. když jsem se převrhl z loďky i s gumáky na nohou a nemohl najít dno, četné bouřky, občas setkání s divočáky a ty svíčky a úhoři jsou prostě vždy obestřeny tajemnem A samozřejmě rybaření učí trpělivosti, kdy je ten správný okamžik zaseknout, neukvapit se, samostatná kapitola je pak rozuzlování samostatných vlasců, tam někdy ztrácím trpělivost i teď po několika desítkách let strávených u vody. V době mého dětství nic moc co jinak dělat nebylo a teď když máme ty jiné možnosti dnešní doby zkouším čtvrtým rokem právě detík a je to super relaxace s krapet jiným typem adrenalinu, než na rybách. Ať se i Tobě nadále daří, něco mi říká, že ještě v nějaké té další budoucí diskusi k nálezům na sebe narazíme
Super koláč! Gratulace a taky se těším až budu s mým prckem lítat na "expedice" za poklady 
Ale to si ještě nějaký rok počkám ...
Můj sen! Velká gratulace za vše. 
Z Josefa II. mi padla jen hodně ošoupaná měděná grešle. Tak zatím také čekám ve frontě
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.