Knoflík šlechtického rodu

Bruntálští z Vrbna (též z Vrbna, později von Wrbna und Freudenthal) byl starý šlechtický rod původem ze Slezska připomínaný již ve 13. století. Během 16. století pronikli na severní Moravu, kde kromě Bruntálu vlastnili i řadu dalších významných sídel (Helfštýn, Hlučín) a zastávali vysoké zemské úřady. V roce 1624 získali hraběcí titul a později se usadili v Čechách (Hořovice). Také v Čechách zastávali úřady v zemské správě, později se uplatnili i ve vysokých dvorských funkcích ve Vídni a čtyři členové rodu získali Řád zlatého rouna. K nejvýznamnějším osobnostem rodu patří Rudolf (1761–1823), který na panství Hořovice podnítil rozvoj železářského průmyslu. Jeho potomkům do roku 1945 patřily velkostatky Jaroměřice nad Rokytnou a Holešov. Rod vymřel v roce 1976.

Bruntálští z Vrbna (z Wrbna) / Wrbna von Freudenthal
Erb Bruntálských z Vrbna
Říšský hrabě (1624)
Rok založení
1223
Poslední vládce
Alfons z Vrbna (1892–1976)

Princezna Elvíra Bavorská, provdaná hraběnka Bruntálská z Vrbna
Zámek Fulnek, majetek rodu 1622–1788
Polní podmaršál Ladislav Bruntálský z Vrbna (1795–1849)
Zámek Bruntál
Hrabě Rudolf Kristián Vrbna-Kounic (1864–1927)
Zámek Velké Heraltice, rodové sídlo ve Slezsku v 17.–19. století
Erb pánů z Vrbna
Původním erbem pánů z Vrbna byly tři zlaté lilie v modrém poli, v této podobě je doložen již v roce 1261. Podle rodové pověsti jeden člen ve službách francouzského krále zastřelil římského hejtmana Colonnu, a proto získal do erbu jako klenot prostřelený zlatý sloup (italsky colonna). Přímo do erbovního štítu se dostalo zlaté břevno, které dělilo štít na dvě poloviny, v každé z nich byly původní tři zlaté lilie.

Průměr 26 mm.

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:	Vše > Novověk > Knoflíky a spínadla > Knoflíky > Erbovní > Bruntálští z Vrbna
Názory uživatelů:	Bruntálští z Vrbna (3 názory) vcelka: Bruntálští z Vrbna, cobasico: Bruntálští z Vrbna, kovboj78: Bruntálští z Vrbna