Kámen

Věděl by někdo oč jde ? Na poli jich nacházím celkem dost,tak by mě zajímalo co to je :)

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:
Názory uživatelů: Přírodniny a fosílie (3 názory), Novodobý odpad (2 názory) Kapsa: Přírodniny a fosílie, odysseus: Novodobý odpad, tutovka: Novodobý odpad, poustevnik48: Přírodniny a fosílie, : Přírodniny a fosílie

Přihlaste se a pomozte určit tento nález.

Fotografie

Kámen
Kámen
Kámen
Kámen
Kámen

Okolnosti nálezu

Lokalita:Olomoucký kraj
Stav půdy:Mokrá
Hloubka nálezu:0 cm
5 hlasů
5 hlasů
zobrazeno:
1298x,
komentářů:
31,
nálezce:
exmail exmail
vyfotografováno:
29. prosince 2018,
vloženo:
29. prosince 2018

Komentáře

To není kámen, to je sklo.

to byl film a tam se všichni zdravili: "kámen"

Francouzský film "Rrrrrr".
Taky myslím že sklo nebo struska

Tak ten sem neviděl. :-D

oddysseus: Jojo,asi myslíš Rrrrrrr dobrej film :-D

odysseus ..víš co křičeli když je noc ?, :-D :-D

Struska ne. Ta by byla daleko pórovitější. Toto je homogenní hmota.

kámen


Geologické provincie světa ( USGS )
Štít
Plošina
Orogen
Povodí
Velká rozsáhlá provincie
Rozšířená kůra
Oceánská kůra :
0-20 Ma
20-65 let
> 65 let
Ignous rock (pocházející z latinského slova ignis meaning fire) nebo magmatická skála je jeden ze tří hlavních typů hornin , jiní sedimentární a metamorfní . Igneous hornina se vytváří chlazením a tuhnutím magmatu nebo lávy . Magma může pocházet z částečných tavenin existujících hornin v plášti nebo v kůře planety . Typicky je tavení způsobeno jedním nebo více ze tří způsobů: zvýšení teploty , snížení tlaku nebo změna složení. Solidifikace do horniny nastává buď pod povrchem jako rušivé horniny, nebo na povrchu jako extruzivní horniny. Ign. Hornina se může vytvořit krystalizací za vzniku granulovaných, krystalických hornin nebo bez krystalizace za vzniku přírodních skel .
Tohle mi našel gůgl.
:-/

To sklo by odpovídalo.Teť už jen zjistit kde se tam vzalo :-D

Ale je mi divný , že by toho bylo na poli tolik. Dej k tomu magnet, :-/

A byla u vás někde poblíž sklárna/sklářská huť (cca 19. stol.)?

Na magnet se nechytá.Taky mi je divný že by tam toho bylo tolik,páč na tom místě nikdy nic nebylo.

cobasico:Nene,tedy aspoň o tom nevím.

Hyalit, napodobenina obsidiánu.

A jak daleko je (byla) od vás nejbližší sklárna?

kámen

cobasico: tak to vůbec netuším :-D :-D

Bude vám zjevena boží pravda! Jedná se výtvor lidský! V Modřicích na poli je to také, neboť v Modřicích byla fabrika KOVOLIT BRNO a jak již název vypovídá její činností bylo odlévání železných součástí, při jejichž výrobě byla dřevěná forma vyplněna pískem, jež byl při vysokých teplotách metamorfován do této podoby. Je li to ovšem výtvor lidský, nelze ho přiřaditi do přírodnin! Uvnitř křupavý, však na povrchu se může zdát slizký!

Plésti se mohu, seč název by byl: silikonová, nebo ferosilikonová struska.

odyseus co to furt meleš...?nejprve tvrdíš kámen,kámen,ted najednou prosazuješ sklo.....hmmmmm,...divný

Kámen jsem napsal, protože jsi to napsal ty a to bylo všechno co jsi uvedl, chceš určit nerost a chybí ti váha, objem, tvrdost, el vodivost, barva, průhlednost a další podrobnosti potřebné k určení. Takže to byla narážka.

to snížek: nevšiml jsem si, že to není tvůj kámen, tak promiň.

;-)V tomto případě se jedná o hutní sklo z místních hutí.Místní železná ruda je silně prokřemenělá a po tavbě zůstane struska ve formě této skloviny.Těžba tu byla už za keltů,tzv jámovým spůsobem.Od 12-13 století i ržením štol.U uničova byla poslední huť v Medlově.Další v Mladějovicích.Jinak ze Šternberského železa byla postavena první železnice Ostrava Praha.Hutí ve Štěpánově. ;-)

Kvasak: Toto je sklo jak vyšitý, i kdyby vzešlo z tavby železných rud ve "vysoký" peci (výška pece do cca 10-12 m). Struska by se tomu říkat nemělo! Ona téměř každá struska je svým chemismem (chemickým složením) sklo. I vápenická struska vzešlá z vápenické činnosti je svým chemismem sklo. Je to často jen "terminus technikus". I z dnešních železáren vychází jako odpad sklo, ale sklo se tomu neříká a mluví se o strusce/struskách/hutních struskách/vysokopecních struskách atd.

Jinak, sklovina je termín pro sklo v žhavotekutém stavu a ne v pevném - základní neznalost terminologie, kterou nechápou ani mnozí študovaní lidi a vesele to používají v literatuře i dnes. Bohužel!

Prosím tě, kdy tedy fungovaly ty hutě v Medlově a Mladějovicích, v 19. století? A kde cca měly zdroje rud a vápence? Jely na drěvěný uhlí nebo už na koks?

Tady je k tématu hezký povídání i s obrázky (i když se vším co je tam uvedeno, se souhlasit nedá!) - http://www.cactusmineral.wbs.cz/Strusky.html

V Medlově fungovala tak do sedumdesátých let.Vápenec se těžil nad Pasekou.Dopravován byl lanovkou.Železo se těžilo od Šternberka až po Dlouhou Loučku.Ještě během války.Po válce nebyla těžba obnovena.V Mladějovicích se vyrábělo +-do poloviny 19 století.Doprava rudy z Krákořického dolu úzkokolejkou.Jinak štol je v okolí několik set.(neprozkoumáno)Mán jen katastrální mapu jednotlivých štol.Nic jiného se zatím nenašlo.Němci všechny mapy zlikvidovali a štoly jsou většinou zatopeny.Dnes slouží k zásobování města vodou. ;-)

Díky za info. Železo se určitě netežilo, kdyžtak železný rudy. Železo/oceli (další "terminus technikus"!) máš ty v kovárně. Ale to není vůbec podstatný. To myslíš jako, že ta huť v Medlově fungovala do 70. let 20. století?

V té katastrálce jsou zakreslený štoly (ústí nebo průběh štol nebo celá díla v podzemí)? A z jakýho cca roku je ta mapa?

Ano Medlov do 20 století.Jen katastrální území jednotlivých štol na povrchu.Právě to podzemí komplet chybí.Na to se přijde až potom co dojde k propadu.V okolí je několik lokalit ze stavební uzávěrou.Takže nikdo nezná rozsah a velikost jednotlivých důlních děl.Ruda se těžila pouze v puklinách bazaltu.Obsah železa v rudě od 70 do 85%.Dám se foto kousku rudy.V určitých místech se v okolí nedá kvůli ní hledat. ;-)

Zajímavé počtení :-) Díky moc borci,Jste můj vzor :-D :-D snad někdy budu mít znalosti jako vy ;-) :-D

Zdravím,
jde s největší pravděpodobností o záhnědu. Brno je jedna z oblastí, kde se záhněda vyskytuje i v krystalové čisté podobě a to zrovna na polích. Tento kousek je navíc poměrně tmavý, téměř morion. Jinak jednoduchý způsob, jak se můžete přesvědčit : vezměte tu záhnědu a škrábněte do nějakého skla, pokud zůstane znatelný vryp, máte jasno. Křemen (to je i záhněda) má tvrdost 7, sklo myslím max. 6.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru