Spíš zajímavá chyboražba
Jednostranná mince
Zdravím zkušené krtky a chtěl bych poprosit o určení této jednostraně ražené mince... Průměr cca 2cm, jelikož jsem trdlo, podařilo se mi ji rýčkem pěkně seknout, takže je zohlá, ale mám velký svěrák, takže narovnám :D Děkuji
Údaje o minci
| Identifikovaná mince: |
Johann I (1569–1604) – 3 Kreuzer (3 Krejcar) (č. 3690)
|
|---|
Názory uživatelů
| Průměr: | 20,0 mm |
|---|---|
| Území ražby: | |
| Panovník: | |
| Rok ražby: | |
| Nominál: | |
| Materiál: | Stříbro (Ag) (1 názor) |
| Č. mince: |
Johann I (1569–1604) – 3 Kreuzer (3 Krejcar) (č. 3690) (1 názor)
: 3690, Hlas admina (?) |
Přihlaste se a pomozte určit tuto minci.
Fotografie
Okolnosti nálezu
| Lokalita: | Žilinský kraj |
|---|---|
| Stav půdy: | Vlhká |
| Hloubka nálezu: | 5 cm |
| Použitý detektor: | DEUS |
9 hlasů
9 hlasů
Komentáře
taky bych řekl, že chyboražba, tohle se jen jednou raznicí nedocílí -
inkusní ražba -
Inkusní mince vznikly tak, že po vyražení jedné mince tato ulpěla na jednom Z razidel pregéř
nebo jeho pomocník, aniž by to zjistili, vložili mezi razidla nový střížek a razili jej. Tím se po jedné
straně nového střížku otisklo razidlo, ovšem z druhé strany suplovala funkci nástroje (druhého razidla)
již jednou vyražená mince - takže se na nově ražený střížek otisknul negativně stejný mincovní obraz,
jaký byl v pozitivu na druhé straně (od razidla). Inkusní mince má tedy po obou stranách týž obraz -
jednou v pozitivu a podruhé negativně. Inkusní ražba může vzniknout i při strojní výrobě. V ranných
etapách řeckého mincovnictví byly dokonce inkusní mince vyráběné záměrně.
- tak docela rarita, příteli....
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.