Husitské mince (1419–1437)

Z doby husitství je znám finanční pojem flůtek. Flůtky se razily od počátku 15. století v Praze a Táboře. I když byly raženy z bezcenné mědi, formálně si podržely vzhled stříbrných mincí. Lidé věděli, že husitské flůtky nejsou raženy ze stříbra, přesto je jako platidlo přijímali.

Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve. Husitství se zrodilo z okruhu stoupenců pražského univerzitního mistra Jana Husa, po jehož upálení v roce 1415 se masově rozšířilo v Českém království i Moravském markrabství (jen částečně pak i v hornoslezských vévodstvích) a začalo citelně zasahovat do dějin střední Evropy.

Údaje o minci

Identifikovaná mince:	Husitské mince (1419–1437) – Flútek (č. 3200)

Názory uživatelů

Průměr:	14,0 mm
Území ražby:	Čechy do roku 1637 (1 názor)
Panovník:	Husitské mince (1419–1437) (1 názor)
Rok ražby:
Nominál:	Flútek (1 názor)
Materiál:	Měď (Cu) (1 názor)
Č. mince:	Husitské mince (1419–1437) – Flútek (č. 3200) (1 názor) libor.pol: 3200