Friedrich Ludwig Jahn

Friedrich Ludwig Jahn
Friedrich Ludwig Jahn (11. srpna 1778, Lanz – 15. října 1852, Freyburg)

Friedrich Ludwig Jahn (11. srpna 1778, Lanz – 15. října 1852, Freyburg) byl německý (pruský) pedagog, člen frankfurtského Národního shromáždění, ale především vlastenec. Je známý pod přezdívkou Turnvater Jahn, což v překladu znamená "Jahn, otec gymnastiky".

Jahn je považován za zakladatele německého gymnastického hnutí, které on vnímal také jako národní hnutí. Mimo jiné se profiloval také přípravou mladých lidí v boji proti napoleonské okupaci a v boji za spásu Pruska a Německa. První jeho tělocvičnou se stal v roce 1811 berlínský park „Hasenhaide”.[1] Po boku svých "turnerů" zde demonstroval představu "německé gymnastiky" a jeho gymnastické prvky jsou ještě dnes součástí tělovýchovného názvosloví. Jeho hrazda a bradla se používají dodnes.

Obsah

1 Život
2 Turnerství a nacionalismus
3 Psaná díla
4 Čtyři F
5 Výtvarné umění
6 Friedrich-Ludwig-Jahn-Gesellschaft e. V.
7 Vyznamenání a pocty
8 Kritika
9 Odkazy
9.1 Poznámky
9.2 Reference
9.3 Literatura
9.4 Externí odkazy

Život
Plakát k turnerskému veřejnému cvičení v roce 1845 – Turnfest ve městě Reutlingen (Německo)
Nejstarší gymnastický kůň s madly – francouzská dvorní šlechta používala dřevěného koně k nácviku jízdy na koni. Již roku 1795 byl zaveden do německého tělocviku kůň. Postupně docházelo ke zjednodušení tvaru. Pohybový obsah se postupně rozdělil na cvičení našíř a nadél (dnes přeskok). Významným mezníkem v přeskoku bylo zavedení odrazového můstku. První odrazový můstek zkonstruoval E. Eiselen.
Báseň na památku narození F. L. Jahna ve městě Lanz pod jeho podobiznou.

Jahn se narodil ve městě Lanz v německé spolkové zemi Braniborsko. Mezi lety 1796 a 1802 vystudoval teologii a filologii na univerzitě v Halle. Po bitvě u Jeny a Auerstedtu v roce 1806 se připojil k pruské armádě. V roce 1809 odešel do Berlína, kde se stal učitelem v klášterním gymnáziu a v plamannské škole.

Během svého přemítání o napoleonském ponižování Německa ho napadlo, že by mohl svým krajanům prostřednictvím fyzické a morální síly navrátit národní sebevědomí. První „Turnplatz” neboli tělocvičnu pod širým nebem otevřel Jahn v Berlíně roku 1811. Jahnův Turnverein (gymnastický spolek) se rychle rozšiřoval. Mladé cvičence vedl Jahn hlavně k tomu, aby na sebe pohlíželi členové z různých částí Německa jako na členy stejného spolku, který se snaží o zrovnoprávnění jejich vlasti. Tento vlastenecký duch posiloval také ve svých díleh.

V roce 1813 se Jahn podílel na vytvoření slavných Lützowových svobodných jednotek, skupině dobrovolníků v pruské armádě, která bojovala proti Napoleonovi. Jahn během války velel vojenské jednotce, ale byl v téže době i činný v bezpečnostní tajné službě. Po válce se vrátil do Berlína, kde byl jmenován státním učitelem gymnastiky. Ve městě Jena sehrál také roli při zakládání studentských vlasteneckých spolků neboli Burschenschaften.

Jahn byl člověk drsný, výstřední a otevřený. Tato jeho povaha ho často přiváděla do konfliktů se zákonem. Jeden z těchto konfliktů měl za následek Jahnovo zatčení a uzavření jeho berlínské tělocvičny. Do roku 1824 byl vězněn v pevnosti Kolberg. Po propuštění dostal příkaz držet se několik kilometrů od Berlína. Proto se přestěhoval do města Freyburg na řece Unstruta, kde žil až do své smrti v roce 1852, s výjimkou krátké doby v roce 1828, kdy byl převezen do města Kölleda, kde čelil obvinění z pobuřování.

V roce 1840 byl Jahn pruskou vládou vyznamenán železným křížem za svou statečnost v boji proti Napoleonovi. Na jaře roku 1848 ho oblastní turneři z Naumburgu zvolili do německého národního parlamentu. Jahn zemřel ve Freyburgu, kde byl na jeho památku v roce 1859 otevřen památník. Monumenty připomínající jeho zásluhy v tělovýchovné práci stojí na mnoha místech bývalého Pruska, ale i na území současné České republiky (například město Aš či vesnice Lindava u Cvikova, případně v Jiříkově v Děčínském okrese, v parku u Moskevské ulice).
Turnerství a nacionalismus

13. listopadu 1810 založil Jahn v Hasenheide u Berlína společně s 11 přáteli tajný spolek "Deutschen Bund zur Befreiung und Einigung Deutschlands". Z dlouhých procházek, které se svými žáky podnikal, se nakonec vyvinula pravidelná cvičení. Dne 19. června 1811 zahájil na tomto místě veřejná cvičení, čímž se z Hasenheide stala první německá tělocvična pod širým nebem (vybavená gymnastickým nářadím podle GutsMuthse). Podle GutsMuthse nazýval cvičení Turnen. Samozřejmě měl na mysli tělovýchovu jako takovou: gymnastická cvičení na nářadí se vyvíjela a byla postupně doplněna pohybovými hrami, plaváním, šermováním a turistikou.

Ze začátku se jednalo spíše o veselé řádění na sportovišti, které mělo nádech romantického boje proti nepřátelům německého národa. Nepřátele spatřoval Jahn hlavně ve francouzské nadvládě a ve velkém množství německých knížectvích, která podle něj bránila jednotě a svobodě německého národa. Proto požadoval spojení do jednoho velkého a jednotného Německa (což byl také důvod, proč byl v roce 1819 zatčen a 6 let svého života strávil ve vězení). Svoji pozornost obracel hlavně k mládeži. Turnen vnímal jako tělovýchovnou obrannou politiku přístupnou zcela každému, a proto se v jeho podání jednalo o cvičení s patriotickou výchovou a přípravou na osvobozeneckou válku. Pro Jahna byla tělovýchova neodmyslitelně spjata s politikou: osvobození Německa od napoleonské nadvlády, myšlenka velké německé říše pod vedením Pruska a možnost každého jednotlivce podílet se na vítězství národa, ale nést i jeho prohry a bolesti.
Psaná díla
Poštovní známka k 200. výročí vzniku cvičení F. L. Jahna na louce v Hasenheide.

Mezi jeho díla patří:

Bereicherung des hochdeutschen Sprachschatzes (Lipsko, 1806),
Deutsches Volksthum (Lübeck, 1810),
Runenblätter (Frankfurt, 1814),
Die Deutsche Turnkunst (Berlín, 1816)
Neue Runenblätter (Naumburg, 1828),
Merke zum deutschen Volksthum (Hildburghausen, 1833),
Selbstvertheidigung (sebe obhajoba) (Lipsko, 1863).

Jeho sebrané spisy byly vydány v Hofu v letech 1884–1887.
Čtyři F
Gymnastický kříž složený ze čtyřech písmen F. na tělocvičně ve městě Eisenberg (Pfalz)
Německo – Pritzwalk, památník F. Jahnovi

Turnerské motto má svůj původ v 16. století (Frisch, frey, fröhlich, frumb – Sind der Studenten Reichthumb!) a Jahn ho pozvedl v roce 1816 ve své učebnici tělocviku Die deutsche Turnkunst k morálnímu a mravnímu kodexu Turnerů (Frisch, frei, fröhlich und fromm – ist des Turners Reichtum).

V roce 1843 si nechal na svém domě ve Freyburgu (dnes Friedrich-Ludwig-Jahn-Museum), motto vepsat na domovní štít. Frankfurtskému Turngemeinde (turnerské společnosti) vysvětlil význam motta následovně:

frisch nach dem Rechten und Erreichbaren streben, das Gute thun, das Bessere bedenken, und das Beste wählen

(volně přeloženo – zdravě usilovat o to správné a dosažitelné, činit dobré věci, mít na paměti jen ty správné věci a také si je umět vybrat)

frei sich halten von der Leidenschaft Drang, von des Vorurtheils Druck, und des Daseins Ängsten

(volně přeloženo – vyhýbat se činům z vášně a pod tlakem předsudků či z popudu existenčního strachu)

fröhlich die Gaben des Lebens genießen, nicht in Trauer vergehn über das Unvermeidliche, nicht in Schmerz erstarren, wenn die Schuldigkeit gethan ist, und den höchsten Muth fassen, sich über das Mißlingen der besten Sache zu erheben

(volně přeloženo – užívat si radostně darů života, neutonout v bolesti z věcí nevyhnutelných, neustrnout v bolesti, pokud se na nás někdo provinil, nepozbýt odvahy a umět se povznést nad selháním konaného dobra)

fromm die Pflichten erfüllen, leutseelig und volklich, und zuletzt die letzte, den Heimgang. Dafür werden sie gesegnet sein, mit Gesundheit des Leibes und der Seele, mit Zufriedenheit so alle Reichthümer aufwiegt, mit erquickenden Schlummer nach des Tages Last, und bei des Lebens Müde durch sanftes Entschlafen

(volně přeloženo – zbožně, oduševněle a na základě etnické příslušnosti si nejprve před odchodem domů splnit své povinnosti. Za to bude každý odměněn požehnaným tělesným a duševním zdravím a osvěžujícím spánkem z dobře vykonané práce.)

Z těchto počátečních čtyř F vytvořil rytec z města Darmstadt Heinrich Felsing 1843–1846 turnerský kříž. V roce 1893 si Jahnovo motto socialistický dělnický spolek "Arbeiter-Turnerbund" upravil do podoby volebního sloganu "Frisch – Frei – Stark – Treu" (zdravý, volný, silný a věrný)
Výtvarné umění
Obraz od Caspara Davida Friedricha – Zwei Männer in Betrachtung des Mondes
Poštovní známka z DDR (1978)
Mince (DDR 1977) – k 125. výročí úmrtí Friedricha Ludwiga Jahna

Malíř Caspar David Friedrich (1774–1840) zobrazuje ve svém díle z roku 1819 Zwei Männer in Betrachtung des Mondes Jahna s pastorem z Neubrandenburg Franzem Christianem Bollem (1776–1818). Jedná se o obraz vytvořený na památku zesnulého Bolla, který je zde stvárněn jako osoba v plášti. Přičemž osoba druhá, sportovnější by měl být Jahn samotný a to na základě historické skutečnosti z mladých Jahnových let, kdy působil v Neubrandenburku jako domácí učitel.[2]
Friedrich-Ludwig-Jahn-Gesellschaft e. V.

Nadace pro uchování tradic a památky na Friedricha Ludwiga Jahna "Förderverein zur Traditionspflege und Erhaltung der Friedrich-Ludwig-Jahn-Gedenkstätten" založená v roce 1992 se na základě změny stanov v roce 2008 přejmenovala na společnost "Friedrich-Ludwig-Jahn-Gesellschaft" se sídlem ve městě Freyburg. Cílem společnosti je nejen vědecký průzkumu Jahnova života, díla a jeho působení jako zakladatele tělocvičného hnutí v Německu, ale i interpretace Jahnova významu historického i současného, šíření a zachování jeho dědictví. Za tímto účelem společnost udržuje vztahy s německým tělovýchovným svazem "Deutscher Turner-Bund" a regionálními tělovýchovnými sdruženími, s univerzitami, školami, památníky a organizacemi, které pokračují v jeho tradici. Jahn by měl být podle nadace vnímán širokou veřejností především jako velký Němec. Jeho dílům se věnuje knihovna "Friedrich-Ludwig-Jahn-Bibliothek".
Vyznamenání a pocty

Jahn se pohyboval během svého života na mnoha místech, ve kterých mu byly často po jeho smrti odhaleny pomníky. Zrovna tak v místě zrodu "turnerského hnutí" v Berlíně Hasenheide byl na jeho počest odhalen 10. 08.1872 pomník. Mnohé ulice německých měst nesou jeho jméno nebo např. v Halle a v Langenhagen místa původních sportovních zařízení. Jeho jménem byla také pokřtěna školní motorová loď GST Námořní akademie "August Lütgens" v Greifswald-Wieck. 31. května 2013 byl Jahn uveden do Síně slávy německého sportu.[3]

Na počest F. L. Jahna byla pojmenována řada objektů i na území Čech. V Děčíně - Podmoklech na jihozápadní straně Pastýřské stěny dodnes existuje vyhlídka nesoucí jeho jméno.
Kritika

Vzhledem k údajným Jahnovým nacionalistickým a antisemitickým názorům jsou kritizována jeho vyznamenání. V několika německých městech existují iniciativy k přejmenování ulic nebo míst podle Jahna či odstranění jeho pomníků. V Berlíně působí iniciativa „Sport ohne Turnväter“ (volně přeloženo Sport bez otců gymnastiky) bojující za přejmenování "Jahnova sportovního parku" v Prenzlauer Berg. Protiargumenty uvádí, že je třeba vidět Jahna jako "dítě doby", který byl poplatný době Pruského císařství a následně byly teprve jeho myšlenky přejaty nacionalismem a politikou NDR.[4]
Odkazy
Poznámky

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Ludwig Jahn na anglické Wikipedii a Friedrich Ludwig Jahn na německé Wikipedii.

Reference

Citace: Die Hasenheide ist ein rund 50 Hektar großer Park im Berliner Ortsteil Neukölln an der Grenze zu Kreuzberg. Der Name des Parks geht auf die Nutzung des Geländes als Hasengehege ab 1678 zurück. Der Große Kurfürst ging hier zur Jagd. In: Clemens Alexander Wimmer: Parks und Gärten in Berlin und Potsdam. Nicolaische Verlagsbuchhandlung, Berlin 1989, ISBN 3-87584-267-7 (německy)
Dietrich Grünwald: Friedrich Ludwig Jahn und das Turnen in Mecklenburg-Strelitz. In: Neubrandenburger Mosaik, Heimatgeschichtliches Jahrbuch des Regionalmuseums Neubrandenburg, Nr. 17, 1993, S. 15–46
Zeitonline, Sport, 31. Mai 2013 22:58 Uhr :Bogner wurde zudem mit drei weiteren Sportpersönlichkeiten in die Hall of Fame des deutschen Sports aufgenommen, die nunmehr aus 76 Mitgliedern besteht. In den erlesenen Kreis rücken auch der frühere Handball-Weltmeister Joachim Deckarm sowie posthum TV-Legende Harry Valérien und "Turnvater" Friedrich Ludwig Jahn auf.

Diskussion um Friedrich Ludwig Jahn Turnvaters rechte Gedanken

Literatura

Peiffer, Lorenz: Turnerské hnutí v Německu – Turnbewegung in Deutschland 1918–1945, 2004
Waic, Marek: Češi a Němci ve světě tělovýchovy a sportu, nakladatelství Karolinum, překlad Lenka Machová, 17 odborných studií věnovaných historii českých a německých tělovýchovných a sportovních organizací do roku 1945, 2004
Waic, Marek: Německé tělovýchovné a sportovní spolky v českých zemích a Československa, nakladatelství Karolinum, 2008
Burian, Michal: Sudetoněmecké nacionalistické tělovýchovné organizace a československý stát v letech 1918–1938, nakladatelství Karolinum, 2013
Schulze: Vertheidigungs-Schrift für den Doktor der Philosophie Friederich Ludwig Jahn. Glarus 1823. (Hierin auch die Nennung des Datums seiner Verhaftung, 1819, nicht 1820.)
Carl Philipp Euler: Friedrich Ludwig Jahn – sein Leben und Wirken. Krabbe, Stuttgart 1889.
Paul Piechowski: Friedrich Ludwig Jahn. Vom Turnvater zum Volkserzieher. Mit einer Porträt-Tafel. Leopold Klotz, Gotha 1926.
Heinrich Gerstenberg: Friedrich Ludwig Jahn. In: Mitteldeutsche Lebensbilder. Band 1: Lebensbilder des 19. Jahrhunderts. Magdeburg 1926, S. 54–64.
Erwin Mehl: Jahn als Spracherzieher. Zum 200. Geburtstag des Turnvaters (* 11. August 1778 zu Lanz). Verein Muttersprache, Klosterneuburg-Weidling 1978. (Wissenschaftliche Schriftenreihe Muttersprache; Heft 9) (Wiener Sprachblätter; 7).
Oliver Ohmann: Turnvater Jahn und die Deutschen Sportfeste. Sutton, Erfurt 2008.
Oliver Ohmann: Friedrich Ludwig Jahn. Sutton, Erfurt 2009.
Hans-Joachim Bartmuß: 15 Jahre unter Polizeiaufsicht, dennoch aktiv, von seinen Mitbürgern geehrt und geschützt – Friedrich Ludwig Jahn in Freyburg und Kölleda. In: Landesheimatbund Sachsen-Anhalt und Förderverein zur Traditionspflege und Erhaltung der Friedrich-Ludwig-Jahn-Gedenkstätten (Hrsg.): Friedrich Ludwig Jahn und die Gesellschaften der Turner – Wirkungsfelder, Verflechtungen, Gruppenpolitik. Beiträge zur Regional- und Landeskultur Sachsen-Anhalts. Heft 33, Halle 2004, S. 87–110 Friedrich-Ludwig-Jahn-Bibliothek.
Günter Jahn: Die Studentenzeit des Unitisten F. L. Jahn und ihre Bedeutung für die Vor- und Frühgeschichte der Burschenschaft 1796–1819. In: Darstellungen und Quellen zur Geschichte der deutschen Einheitsbewegung im 19. und 20. Jahrhundert. Christian Hünemörder, Günter Cerwinka (Hrsg.): 15. Heidelberg 1995, S. 1–129.
Hainer Weißpflug: Friedrich Ludwig Jahn – Patriot und Begründer der deutschen Turnbewegung. In: Die Mark Brandenburg, Heft 71, Berlin 2008, ISBN 978-3-910134-15-7.
Hans-Joachim Bartmuß, Eberhard Kunze, Josef Ulfkotte (Hrsg.): „Turnvater“ Jahn und sein patriotisches Umfeld. Briefe und Dokumente 1806–1812. 2008.
Werner Bergmann: Jahn, Friedrich Ludwig. In: Wolfgang Benz (Hrsg.): Handbuch des Antisemitismus, Band 2/1, Personen A–K. De Gruyter Saur, Berlin 2009, ISBN 978-3-598-24072-0, S. 403–406.
Karen Hagemann: Deutschheit, Mannheit, Freiheit. In: Die Zeit, Nr. 42/2004.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Ludwig Jahn ve Wikimedia Commons
Kategorie:

Narození 1778Úmrtí 1852Němečtí pedagogovéNěmečtí gymnasté

Navigační menu

Vytvoření účtu
Přihlášení

Článek
Diskuse

Číst
Editovat
Editovat zdroj
Zobrazit historii

Hlavní strana
Nejlepší články
Náhodný článek
Poslední změny
Komunitní portál
Pod lípou
Nápověda
Podpořte Wikipedii

Tisk/export

Vytvořit knihu
Stáhnout jako PDF
Verze k tisku

Nástroje

Odkazuje sem
Související změny
Načíst soubor
Speciální stránky
Trvalý odkaz
Informace o stránce
Položka Wikidat
Citovat stránku

V jiných jazycích

Català
Deutsch
English
Esperanto
Español
Eesti
فارسی
Français
עברית
Hrvatski
Bahasa Indonesia
Ido
Italiano
Plattdüütsch
Nederlands
Norsk bokmål
Polski
Português
Русский
Srpskohrvatski / српскохрватски
Svenska

Upravit odkazy

Stránka byla naposledy editována 1. 9. 2015 v 18:35.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

Ochrana osobních údajů
O Wikipedii
Vyloučení odpovědnosti
Vývojáři
Mobilní verze

Wikimedia Foundation
Powered by MediaWiki

No tomu se říká příspěvek. Úplně vyčerpávající.

Možná to nosil nějakej voják,protože jsem to našel kousek od Slavkova a jak jsem se dočetl tak nemněl v lásce Napoleona.Dokonce za boj proti napoleonovi dostal záslužný kříž.Můj názor.