Franzovy falza

Byl sychravý konec listopadu roku 1682. Rána už se barvila jinovatkou na bílo, i přes den zalézala blížící se zima pod kabáty i kožichy lidí obyčejných i šlechtického původu. Mokré listí čvachtalo pod kroky muže jménem Franz, Franz Stráník. Přízvisko měl takové proto, že jeho chaloupka byla vysoko ve stráni nad vsí. Franz byl obyčejný rolník, velký majetek neměl, jen kozu, sotva čtvrt jitra pronajaté půdy a chodil robotovat na panské. Franz kráčel po cestě přilehlé k lesu k blízkému městečku. Choulil se do svého otrhaného kabátce a spřádal myšlenky, kterak si v městečku koupí pořádný kabát, možná i obnošený kožich by mohl pořídit. V dlani žmoulal kousek konopného pláténka, pečlivě omotaného kolem dvou stříbrných patnáctikrejcarů krále Leopolda. Tedy stříbrných, to zase taková pravda nebyla. Stříbra mince moc nepobraly, ale to muž dobře věděl. To bylo tak.
Před pár dny poseděl v krčmě při žejdlíku dobrého moku v družném hovoru se sousedy. Pozdě v noci vstoupil do krčmy jakýsi pocestný, znaveně žádal něco k jídlu a nocleh. Přisedl ke stolu, kde už zůstal sedět jen Franz, dopíjejíc poslední žejdlík. Dal se do hovoru s návštěvníkem a pod vlivem vypitých žejdlíků se nechal umluvit na výhodnou směnu. Dá svých patnáct krejcarů za dvě mince dvojnásobné hodnoty. Zdálo se to velmi výhodné a víc o tom nepřemýšlel. Když se druhý den probudil, došlo mu, co provedl. Bylo mu líto, že se nechal obloudit alkoholem a rarachem mamonu. Ale rozhodl se, že zkusí mince na trhu udat, přeci jen to byla slušná suma.
Z příjemných myšlenek na lepší oblečení ale znovu vyplula i nepříjemná myšlenka, že by mohl mít pořádný malér, kdyby se přišlo na to, že mince nejsou pravé. Snažil se zaplašit chmurnou představu a na chvíli se zastavil. Rozbalil pláténko a již poněkolikáté zkoumal mince. Vypadají jako pravé, utěšoval se, na trhu nic nepoznají. Ale vrchnost, ta by měla jasno. Ta ví, jak mají mince správně vypadat. Kdyby ho někde lapli, bylo by s ním zle. Těžko by se z toho dostával, penězokaze nemá panovník rád. A že je koupil? Koho to zajímá. Prohlížel mince a zaslechl dusot kopyt. Skrz stromy zahlédl za zákrutou městské biřice, doprovázející královského výběrčího daní. Studený pot se mu na čele vyrazil a panika mu rozklepala nohy. Koně se blížili a Franz věděl, že je zle. Rychle zabalil mince zpět do pláténka a skočil do lesa. Prodral se pár kroků ostružiním, což ho stálo něco času. Prudce oddychujíc přidřepnul k velkému dubu a jal se horečně hloubit v přimrzlé hlíně jamku. Sotva se dostal na pět palců hluboko, všimli si ho biřicové. Chvatně zahrnul balíček a rozhodl se pro útěk. Nechtěl vysvětlovat vrchnosti, cože tam v lese dělal.
Slyšel, jak na něj volají, aby se zastavil a vrátil, ale to rozhodně nechtěl. Prodíral se lesem hlouběji, s vidinou nějaké skrýše, kde by přečkal tohle nadělení. Jenže ouha, biřiců na koních bylo hodně, a tak nebohého Franze hravě doháněli. Když se dostal do starého dubového lesa, utíkalo se mu lépe. Strach mu dával křídla a pokřikování biřiců mu přidávalo na rychlosti. Přiblížil se k roklině s potůčkem a snažil se dostat na druhou stranu. Uklouzl ovšem na listí a při pádu se šeredně udeřil o kámen do hlavy. Křik biřiců a frkání koní bylo to poslední, co vnímal, pak přišla tma. V hluboké mdlobě se Franz skulil až k malé tůňce, kterou vytvořil na potůčku padlý kmen. Když na místo dorazili biřici, jeden z nich slezl z koně a opatrně scházel k Franzovi. Všude viděl krev, která se Franzovi řinula z rány na hlavě a protože se tělo nehýbalo, strčil do něj kopím. Tělo se překulilo do tůňky a Franzova duše odlétla…. Za celý život udělal jen jeden hřích a ten ho stál život. To se prostě někdy tak přihodí.

O 340 let později prozkoumávám kraj lesa, kousek od cesty. Po velkém dubu ani památky, jen ty ostružiny zůstaly. Pod mladým habrem přišel pěkný signálek, opatrně se prokopávám změtí kořenů.
Vytahuji na světlo tlusté kolečko, které se vzápětí dělí na dvě mince. Paráda, stříbrňáky. Doma po očistě zjišťuji, že toho stříbra na jedné minci moc není a panovníkovi chybí „L“. A druhá má zase v jménu panovníka obrácené „S“ a chybí „E“. Tak jsem našel Franzovy falešné mince. Kdyby Franz uměl číst, třeba by je nekoupil a žil by ještě dlouho….

Údaje o minci

Identifikovaná mince: Hromadné nálezy - Tolarové období (1530–1891) – Hromadné mincovní nálezy (č. 5485) Hromadné nálezy - Tolarové období (1530–1891) Hromadné mincovní nálezy

Názory uživatelů

Průměr: 29,0 mm
Území ražby:
Panovník:
Rok ražby:
Nominál:
Materiál:
Č. mince: Hromadné nálezy - Tolarové období (1530–1891) – Hromadné mincovní nálezy (č. 5485) (1 názor) prospektor: 5485

Přihlaste se a pomozte určit tuto minci.

Fotografie

Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza
Franzovy falza

Okolnosti nálezu

Stav půdy:Vlhká
Hloubka nálezu:15 cm
Použitý detektor:eqx 008
32 hlasů
32 hlasů
zobrazeno:
1848x,
komentářů:
36,
nálezce:
prospektor prospektor
vyfotografováno:
13. února 2022,
vloženo:
13. února 2022

Komentáře

Pecka ;-)

dlouhé články moc nečtu ale tohle jo.
tohle je ale jiná liga.

Příběh je skvělý, jen bych mu vytkl chyby v přechodnicích. A co se mincí týče, tak taky super. Dobové falzum je prý mnohdy cennější než práva mince. :-)

Nojo, ty přechodníky... Nějak jsem se nechal unést příběhem a na gramatiku moc nehleděl.
Tak pardon :-)

To je fuk, ale ten příběh je fakt super. Takhle podobně přemýšlím, když najdu něco fakt zajímavýho.

Chudák Franz. :,-( Ale kolečka Ti tam nechal hezký. ;-) Gratuluji.

Hezký Honzo. A třeba se to nějak podobně opravdu stalo. ;-) Jsem rád, že jsi zpět. :-)

Gratuluji, super kolečka.
A báječný příběh, sám mám bujnou fantazii a když jdu hledat, honí se mi hlavou příběhy a když i něco najdu je to na celou knihu. Proto nejraději chodím sám, aby mě někdo nevyrušil když jdu podle vysněného příběhu kopnout ten poklad. :-)

Krásný. Příběh i mince. Neznám Tvé povolání,ale tipuji že spisovatel bys byl dobrý. Máš talent. Díky za tu povídku,četl jsem jedním dechem. Je fajn,když je u nálezu něco napsáno,nez jen -kreutzer ag nebo tak...

Pro ty, kterým se příběh líbil....
Na záměrné uložení mincí usuzuji z toho, že byly k sobě přilepené v přesném zákrytu. Kdyby byly ztracené či odhozené, tak by asi ležely kousek od sebe. Taktéž by se asi stalo, kdyby byly v měšci či váčku. Myslím, že byly v něčem zabalené, a než došlo k totální degradaci materiálu, utvořilo se na mincích dost měděnky, která je držela pohromadě. No, a z této dedukce vyvstal příběh rolníka Franze Stráníka.
Kdyby měl někdo jiný nápad, jak vzniklo uložení mincí, se s ním....

Příběh krásný, mince zajímavé a fotografie ukázkové. Ale kde je Mickey?

Jen tě zlobím ;-) :-D

Romane, Mickey se mi do příběhu jaksi nehodil, ty šťouro jeden :-) :-)

:-D :-D :-D
Mě hrozně svrběly prsty Honzo, nemohl jsem se udržet ;-)

Je mi to jasné, jen doufám, že tvoje svrbění nedolehne až do Třebíče. Nerad bych zase trpěl v neplodné debatě ;-)

Já myslím, že už bude klid.
Ale dobře si vymyslel ten příběh. Představivost je báječná vlastnost a každý z nás fantazíruje a vymýšlí různé příběhy.

Jak napsal Albert Einstein:
Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude :-D

Romane - co by napadlo tebe, kdybys to vykopal?? Vidíš někde trhlinu v mých dedukcích?? Tím samozřejmě nemyslím příběh, to je čistá fikce ;-)

Záleží, jak má kdo bujnou fantazii. Těch možností je nespočet.
O tom, že se šidilo a na svět tak přicházela postříbřená měděná falza netřeba psát, to je stará vesta.

Ale nebyl to rozhodně tehdy žádný špás, razit taková falza.
Od konce 13. století bylo padělání mincí klasifikováno jako zrada a bylo trestáno odnětím života, tedy trestem nejtvrdším. Takže si v příběhu velmi dobře vystihl strach, který se Franze Stráníka zmocnil.

Jak píšu, dobrý příběh.

Pane kolego, příběh i mince moc pěkné. Jen to nejsou dobové napodobeniny :-D Pod tímto termínem se v numismatice skrývá trochu něco jiného. Tyto mince jsou dobová falza ;-)

Ondřeji - jojo, už mě před krátkou chvilku "seřval" kolega Továrník, že jsem to blbě zařadil...
S příštím falzem si už dám pozor na zařazení :-)

Jeníkov se zadařilo 😃 gratuluji moc 👏👏👏

pěkný čtení, mince zajímavé, takže grt.grt. ;-)

Moc pěkné to máš... příběh super 👍😃

Silný příběh 😪mince taky super

Povedené kousky.... :-)

Pěkný příběh i mince.
Gratuluju👍 :-)

Hodně husty !!!!

Parádní nález i čtivo! ;-) Sneslo by to trochu korekce, ale kostra příběhu je vynikající! ;-)

Díky za ohlasy, kolegové :-)
Jsem rád, že se "falešňáky" i příběh k nim líbí.

Argille - uznávám, že jsem si mohl dát s příběhem větší práci. Asi bych dokázal vykreslit více detailů a třeba rozvést příběh z více pohledů, ale zase by to bylo moc dlouhé. ;-)

Krásně zpracovaný nález pane kolego ;-)

Kolego drahý! Nechtěl jsem, aby to vyznělo jako výtka. Na zdejší poměry, kdy se běžně vyskytují dvě hrubky i v jednoslovném nadpisu je to opravdu luxusní počtení! Máš tam akorát pár stejných, opakujících se slov. Např. Žejdlík. Když dosadíš v další větě třeba korbel, hned se to čte jinak. Ale to je drobnost. Psaní je řehole, ne však pro tebe ;-)

Gratulace k nálezu Honzo. ;-)

Mě taky bohužel dost svrbí prsty. Kde je Mickey vím, ale kam po anglicku zmizel Pinokio?

Argille - ale žejdlík a korbel není totéž, to by v tom byl gulášek :-) Ale chápu, jak jsi to myslel. Příště, tedy jestli se zase takto rozepíšu, to bude s větší péčí...

Hehouši - bylo mi doporučeno, abych komentáře pod Pinokiem raději nečetl. A pokud splnil svůj účel, mohl klidně zmizet v propadlišti dějin :-D :-D

No, jestli to doporučení bylo od psychiatra, tak chápu. :-) Účel jsem naivně nepochopil a dál již tedy nekomentuji.
Vzhůru k lepším zítřkům soudruzi :-D ;-)

Si děláš srandu

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru