Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622

Ferdinand II. nerozuměl ekonomice a tak přijal nabídku konsorcia vedeného pražským kupcem nizozemského původu Hansem (Janem) de Witte s tím, že za rok pronájmu mincoven obdrží šest miliónů zlatých, z kterých bude moci platit válečné výdaje. Další člen konsorcia Karel z Lichtenštejna začal využívat služeb bohatého pražského Žida Jakuba Bassewiho, který skupoval po Čechách mincovní kov tzv. pagament a dodával ho do mincovny v Kutné Hoře. Lichtenštejn a ostatní členové konsorcia poskytovali politické krytí. V pronajatých mincovnách se do stříbra čím dál více přidávalo mědi. Ta byla v určité míře přidávána již dříve a její množství určoval mincovní řád a bylo to z důvodu, aby byly mince odolnější vůči otěru. V porovnání vůči kvalitě pražské hřivny určené k ražbě mincí za Rudolfa II. to vypadalo takto.

Pražská hřivna ryzího stříbra se dělila na 16 lotů a jeden lot na 18 grénů. Pro ražbu mincí měla hřivna za Rudolfa obsah stříbra 14 lotů a 16 grénů což odpovídá 93,05% stříbra. Šidit začal už Fridrich Falcký, který obsah stříbra snížil na cca 49,12%. Konsorcium, před podepsáním smlouvy razilo mince s obsahem stříbra 38,44% a po podepsání smlouvy 18.1.1622 to bylo jen 22,38%. U nejžádanějších mincí pro konsorcium pětasedmdesáti a stopadesátikrejcarů byla ražba prováděna i z hřivny s obsahem stříbra pouze 12,49%.

„Tak vše dobré v království Českém hynulo, ježto předešle dobrá česká mince všechny jiné předčila a pochvalu měla. Již bída bídu následuje! Drahota veliká nepřestávala, což té minci přičítáno. Při tom chudí hladem mřeli, zvláště v Praze, bohatí hodovali a cizí statky sobě osobovali, jak mohli. Práva a spravedlnosti lidské spaly a mlčely...“ _Mikuláš Dačický

Z roku 1623 nám Mikuláš zanechal ještě několik zpráv. Před válkou se za jeden starý stříbrný tolar platilo 70 krejcarů a nyní 560 až 700 krejcarů. Za jeden zlatý dukát 105 krejcarů a dnes 1050 až 1120 krejcarů.

Mnou nalezený dlouhý patnáctikrejcar nedopadl zase tak špatně. Jen 10,654% mědi. Na drobnější mince tu byli jiní odborníci. Opravdu ve velkém se to valilo ze slezských mincoven a to převážně v podobě tříkrejcarů v tak hanebné kvalitě, že obsah stříbra v nich byl pod deseti procenty. Těmito mincemi je ,,zaplněn‘‘ Poličský poklad, který mimochodem v budoucnu čeká podrobný rozbor obsahu stříbra v těchto mincích a to jak nedestruktivní metodou pomocí XRF měření, tak destruktivní zkouškou. (Pravděpodobně využijí laseru, který vypálí do těla mikrotečku a z výparu se odečtou hodnoty a určí procentuální obsah kovů.)

Ahoj všem,
tak si myslím, že se mi touto mincí povedl docela slušný kousek, z jednoho smutně známého období našich dějin. A jako oříšek na dortu k tomu všemu můžu kvalitu mince porovnat s tříkrejcarem z roku 1625 již po kaladě ze stejné mincovny a od stejného mincmistra, kterou jsem nalezl kdysi dávno. Jen 1,699% mědi.

Určitě za zmínku stojí onen mincmistr pražské mincovny Beneš Hübmer ze Sonnleithenu se značkou ,,hvězdička nad půlměsícem‘‘. Beneš v letech 1590 – 1610 působil jako vardajn* v Jáchymově. Poté s nějakou tou malou odmlkou působil do roku 1630 jako mincmistr v pražské mincovně. Sloužil tam za Rudolfa II., Matyáše, českých stavů, Fridricha Falckého a Ferdinanda II. a samozřejmě byl poslušným pomocníkem de Witteho konsorcia. Jistě spolehlivý zaměstnanec. Když na přelomu let 1618/1619 odešel zpět do Jáchymova, kde působil jako horní hejtman, bylo to jen proto, aby uvolnil místo pro Pavla Škrétu Šotnovského ze Závořic, který byl příbuzný jednoho z direktorů. Možná už před odchodem plnil přání Fridricha Falckého přidávat více mědi do hřivny, a tak když v Jáchymově Beneš onoho času vdával dceru, poslal jí král stříbrné náčiní a 20 kop jako svatební dar. V roce 1620 se vrací do Prahy. Jedna mince a takových informací. Už teď můžu vystupovat v cirkuse Kludský jako muž s obří hlavou. No, no, no! Jako muž s obří dutou hlavou.

S pozdravem Martin

*vardajn – druhý nejvyšší úředník v mincovně, zastupoval mincmistra v jeho nepřítomnosti a hlavní jeho činností byla kontrola ražených mincí

Údaje o minci

Identifikovaná mince: Ferdinand II. (1590–1637) – 15 Kipperkreuzer (15 Krejcar kiprový) (č. 3104) Ferdinand II. (1590–1637) 15 Kipperkreuzer (15 Krejcar kiprový)

Názory uživatelů

Průměr: 26,0 mm
Váha: 1,57 g
Území ražby: Čechy do roku 1637 (1 názor)
Panovník: Ferdinand II. (1590–1637) (1 názor)
Rok ražby: 1622 (1 názor)
Nominál: 15 Kipperkreuzer (15 Krejcar kiprový) (1 názor)
Materiál: Billon (Cu+Ag) (1 názor)
Č. mince: Ferdinand II. (1590–1637) – 15 Kipperkreuzer (15 Krejcar kiprový) (č. 3104) (1 názor) quo_vadis: 3104

Přihlaste se a pomozte určit tuto minci.

Fotografie

Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622
Dlouhááá patnáctka_Ferdinand II. 1622

Okolnosti nálezu

Lokalita:Pardubický kraj
Stav půdy:Vlhká
Hloubka nálezu:10 cm
9 hlasů
9 hlasů
zobrazeno:
653x,
komentářů:
6,
nálezce:
quo_vadis quo_vadis
vyfotografováno:
19. března 2023,
vloženo:
19. března 2023

Komentáře

Super kop i skvělý příspěvek. 👍

Dokonale zpracované 👍 perfektní práce 👍👍☘️

Parádička...👍👍👍

Parádička...👍👍👍

Super - mince i celková prezentace ;-)

Paráda všecko 👍🙂

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru