Pěkná grešle mám jen polumrtvé sem ze severu kraje elektráren na uhlí 
Chemické minimum
Někdy překvapí stav vykopané mince na poli. Deset měďáku kolem, všechny zu grunt a mezi nimi Maruška, jako nová. A já se ptám proč?
Chemické minimum. člověk zaslechne ledacos a každý tvrdí ledacos. Někdo, že je to kyselostí půdy, jiný, že se teď hodně hnojí chemií, třetí, že to už bylo dáno kvalitou mědi při ražbě.
Z chemie znám akorát ný natý itý a možná ičitý. Ale vím, že měď jako každý ušlechtilý kov se rozpouští v minerálních kyselinách ale velmi pomalu. A co může v našich podmínkách vytvořit onu oxidační kyselinu? Tak asi dusík, chlor a síra. A nejpravděpodobnější bude síra. Dle mého názoru jsou měďěnné mince zničené vlivem kyselých dešťů ze síry, která se vyloučila z uhlí. Jezdilo se na uhlí, elektřina byla a je z uhlí. Napršelo, v půdě vznikla slabá kyselina sírová a začalo docházet k reakci s mědí. Nejdřív by měl reakcí vzniknou oxid měďnatý, to by měl být ten černý stav mince. Jsou takové. Hlavně dvoječky. Pak by mince měla zmodrozelenat a to by měl být síran měďnatý na minci. Modrá skalice. Ta by měla minci zakrustovat a pokud se tak paradoxně stane rychle, mince se dá následně zachránit.
Proč ale jsou některé mince jako nové? Tady bude asi záležet, kdy se do půdy dostala. Marušky jsou dost často jako nové, na rozdíl od měďáku F.J.I. a to proto, že se do země dostali před průmyslovou revolucí. Leželi na zemi, nebyla síra, a působil na ně oxid uhličitý a došlo k "pasivaci" vytvoření tenké vrstvy uhličitanu měďnatého- měděnky a ten následné víc chránil minci před sírou.
Zatímco u novějších mincí k pasivaci nestačilo dojít a mince se síranem zakrustovali.
Samostatná kategorie je vypalování trávy. Při teplotách už kolem 350-400C dojde k vodíkové nemoci. Do mince fůzuje vodík, váže se z kyslíkem, vzniká vodní pára a ta minci potrhá. To jsou ty dodrbané mince.
Takže tak. Musím cvalit do práce. Nazdar Odysseus.
Ještě než odcvalím, tak tahle mince není ani omytá vodou. Prostě je taková jaká je.
Už makám ale ještě něco dodám. Týká se to i železa. Staré kopí je víc zachovalé než současný šroubek. Princip je stejný ale plus nekvalitní staré železo dřív vytvořilo oxidační krustu.
Údaje o minci
| Identifikovaná mince: |
Marie Terezie (1740–1780) – Ein Greschl (1 Grešle) (č. 416)
|
|---|
Názory uživatelů
| Průměr: | 23,0 mm |
|---|---|
| Území ražby: | České území (2 názory) |
| Panovník: | Marie Terezie (1740–1780) (2 názory) |
| Rok ražby: | 1760 (3 názory) |
| Nominál: | Ein Greschl (1 Grešle) (3 názory) |
| Materiál: | Měď (Cu) (3 názory) |
| Č. mince: | Marie Terezie (1740–1780) – Ein Greschl (1 Grešle) (č. 416) (3 názory), Marie Terezie (1740–1780) – Ein Greschl (1 Grešle) (č. 766) (1 názor) mtabas: 416, Franz1983: 766, nastezce: 416, eurohotdog: 416 |
Přihlaste se a pomozte určit tuto minci.
Fotografie
Okolnosti nálezu
| Lokalita: | Jihomoravský kraj |
|---|---|
| Stav půdy: | Suchá |
| Hloubka nálezu: | 15 cm |
| Použitý detektor: | zero ii. |
22 hlasů
22 hlasů
Komentáře
Pěkně si to podal odys, fakt, mince pěkná 
Jezer. U vás to musí tu mincí úplně rozpustit ten déšť.
Myslim, že hlavní to co mince ničí je přirozená abraziva od orby...tím se ta oxidace neustále každým rokem prohlubuje. A taky tím materiálem, některý ročníky jsou výrazněji zachovalejší. Je to jedno s druhým...
Pěkně napsáno a nález super👍
Svou roli bude hrát i a ráže a asi i kvalita mědi.
Je opravdu parádní, ta Maruška . A to vysvětlení má logiku, skvělý . Přesto si myslím, že obecně majoritní vliv na stav mincí má složení půdy, její schopnost zadržování vody, v jílovitých půdách i poloha mince v zemi. Na písčitým poli vypadá měďák MT stejně skvěle jako o 120let starší FJ1. tady na jílech jsou obě většinou mrtvoly.... Alespoň z mojí nevalné zkušenosti Ale nejspíš to bude vše dohromady. včetně té kvality kovu
Hezké počtení 👍, díky ...
S tou jilovitou půdou máš Janků pravdu. Tahle Maruška je z břidlice a tou voda poteče ein zwei.
Ta břidlice je bezvadná, to máš recht.
Pěkná grešle i povídání. Díky.
Chlapci, přestaňte se pachtit v mazlavici a vyražme na píseček, je třeba víc takýchto mincí. A kopou se taky o chlup líp.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.