30. Vysokomýtský pluk

Cesta Vysokomýtského 30. pěšího pluku
Tento vojensky útvar patřil původně mezi domobranecké vojsko, jeho velitelem byl podplukovník František Beran, který spolu s vojáky odmítl 27. října 1918 poslušnost velícím důstojníkům rakousko-uherské armády. Od 1. do 12. listopadu se pluk přemístil na slovinské území, kde vstoupil do služeb lublaňského národního výboru. Nejdříve v obci Ajdovščina, poté v Dolním Legatci odzbrojoval neslovanské oddíly, vracející se z fronty. V polovině listopadu se pluk vrátil do Vysokého Mýta a zabezpečoval svrchovanost Československa v pohraniční oblasti východních Čech a severní Moravy proti polské hrozbě.
Od 25. prosince 1918 byl nasazen proti maďarskému vojsku, které ještě stále ovládalo východní Slovensko. Po proražení maďarské obranné linie u Margecan obsadil pluk Prešov, přilehlé pohraniční území a nejdůležitější město východního Slovenska Košice, kde jeho příslušníci vykonávali až do května 1919 strážní službu. Košice byly tehdy převážně maďarským městem, a proto tu docházelo k častým nepokojům. Poté byl pluk přeložen do šarišské župy. Jeho hlavním úkolem bylo zajištění státní hranice s Polskem, které si nárokovalo národnostně nevyhraněné oblasti Oravy, Spiše a Těšínska. Nejvýchodnější okresy východního Slovenska v téže době osvobodili vojáci 31. a 32. pluku 6. střelecké divize.
Po komunistickém puči v Maďarsku a vpádu maďarských bolševiků na východní Slovensko se pluk zúčastnil těžkých obranných bojů na jižní hranici. Rozhodnutím vrchního velení došlo k vyklizení Košic, aby se předešlo zničení kulturních památek, a pluk zaujal obrané postavení mezi obcemi Opátka - Košická Belá. Jeho operačním prostorem se tak stala nejvýchodnější část Volovských vrchů. Do konce června sváděl pluk těžké obranné boje proti mnohanásobné přesile a definitivně se zastavil v prostoru obce Krompachy.
Po odchodu maďarských vojsk od prosince 1919 do září 1920 zabezpečoval 30. pěší pluk územní celistvost východního Slovenska i nově připojeného území Podkarpatské Rusi. V tomto teritoriu setrval až do svého definitivního odchodu do Čech v září 1920.
Celá tato bojová cesta pěšího pluku je graficky znázorněna na přehledné mapě. Obdivuhodně kvalitní jsou na tehdejší dobu zvláště velkorozměrné fotografie. Jsou na nich zachyceny přehlídky a defilé pluku před velícími důstojníky, generalitou a velitelstvím pluku, které bylo střídavě v Šaci - Buzince, v Košických Hámrech a v Humenném. Nechybí záběry legionářů při odpočinku a při sportovní činnosti. Z historického hlediska jsou velmi cenné dobové fotografie některých, dnes už neexistujících obcí východního Slovenska, například Košických Hámrů, zaplavených v šedesátých letech Ružínskou vodní nádrží. Také se podařilo identifikovat Kluknavu.
Výstava je putovní, před Košicemi byla už instalována v Michalovcích. Byla k ní vydaná brožurka s chronologickým popisem těchto bojových událostí. Autorem dějin 30. pěšího pluku je por. Pospíšil. Více se můžeme dočíst v publikaci Jiřího Junka ,,Vysokomýtský 30. pěší pluk v bojích o Slovensko v letech 1918-1919“, kterou vydalo Regionální muzeum ve Vysokém Mytě 2003. Velmi cenné údaje obsahuje i kronika Českého svazu bojovníků za svobodu. Úvodní strany věnují autoři základním pojmům, organizaci legií a medailónkům některých legionářů s jmenným seznamem.
Čeněk Čermák

Kategorie artefaktu

Přihlaste se a pomozte určit tento nález.

Fotografie

Okolnosti nálezu