mince se vrtaly, protože se lidi nudili
1 Fenik 1856 Hannover - premiéra?
Ahoj lovci,
při sobotní a nedělní víkendové hledačce v rámci katastru jedné obce jsem mj. narazil i na provrtaný měďáček v podobě 1 Feniku z roku 1856, kterému jsem zprvu nevěnoval žádnou velkou pozornost. Protože jsem však tento fenik doposud ještě nenašel, zkoušel jsem si na Lovci dané kolečko vyhledat, přičemž jsem jej v katalogu nenalezl, jen dva 2 feniky obdobné ražby z Hannoveru. Tak jsem začal pátrat na webu dál a skutečně, např. dle stránek 1 fenik 1853-1856, Hannover - Hodnota mince - uCoin.net by se mělo jednat o 1 Fenik Hannoverského království, jemuž tou dobou vládl Jiří V. – viz něco málo informací o něm níže. Pokud jsem na Lovci nehledal špatně a zároveň prověřil správně na jiném zdroji, je možné, že se zde jedná o premiéru dané mince?
Je to sice jen měďák, a navíc provrtaný, ale určitě potěšil, doposud jsem na něj ještě nenarazil. Apropo netušíte náhodou, proč i měďáky byly provrtávány? U zlaťáků či stříbrňáku bych pochopil jejich provlečení na nějaký motouz, kovový drátek apod., aby se mince vysoké hodnoty majiteli nerozutekly, ale u měďáků? No, možná taky, byť za tento fenik se toho ve své době asi mnoho pořídit nedalo. Apropo, stejně je úžasné, z jakých evropských končin včetně této z Hannoveru k nám mince doputovaly. Obchod byl obchod, ale zajímavá musela být i ta směna např. hannoverských feniků za „naše“ krejcary (v jakém poměru)…ale to už je na jinou debatu.
Díky moc za potvrzení dané mince a vůbec všechny vaše názory.
Ať vám to pípá:)
Princ Jiří z Cumberlandu se narodil 27. května 1819 v Berlíně jako jediný syn prince Arnošta Augusta, vévody z Cumberlandu. Arnošt August byl pátým synem Jiřího III. Britského a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Byl pokřtěn 8. července 1819 v hotelu v Berlíně, kde bydleli jeho rodiče, reverendem Henrym Thomasem Austenem (bratr autorky Jane Austenové). Jeho kmotry byli tehdejší princ regent Jiří IV. Britský (zastoupený vévodou z Cumberlandu), král Fridrich Vilém III. Pruský, císař Alexandr I. Ruský, korunní princ pruský, princ Vilém Pruský, princ Fridrich Purský, princ Jindřich Pruský, princ Vilém Pruský, velkovévoda Jiří Meklenbursko-Střelický, vévoda Karel Meklenburský, císařovna Marie Fjodorovna, nizozemská královna Vilemína Pruská, princezna Augusta Žofie Britská, dědičná princezna hesensko-homburská princezna Alžběta Britská, princezna Marie (vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu), princezna Žofie Britská, princezna Alexandra Pruská, kurfiřtka princezna Augusta Hesensko-Kasselská, vévodkyně z Anhalt-Dessau princezna Bedřiška Vilemína Pruská, princezna Marie Anna Hesensko-Homburská (princezna Viléma Pruská), markraběnka Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (princezna Ferdinanda Pruská), princezna Louisa Pruská a kněžna Radziwill.[1]
Jiří strávil své dětství v Berlíně a ve Velké Británii. Po nemoci v dětství v roce 1828 přestal vidět na jedno oko a na druhé po nehodě v roce 1833. Jeho otec doufal, že by se mladý princ mohl oženit se svou o tři dny starší sestřenicí královnou Viktorií, čímž udrží britský a hannoverský trůn jednotný, ale z plánu sešlo.[2]
Korunní princ se po svém otci 18. listopadu 1851 stal jak králem hannoverským a vévodou brunšvicko-lüneburským, tak vévodou z Cumberlandu a Teviotdale a hrabětem z Armaghu, a převzal jméno Jiří V.
Od svého otce a od svého strýce z matčiny strany, prince Karla Frederika Meklenbursko-Střelického, jednoho z nejvlivnějších mužů na pruském dvoře, se Jiří naučil mít velmi autokratický pohled na královskou autoritu. Během své 15leté vlády vedl časté spory s hannoverským zemským sněmem (parlamentem).
Když se v roce 1866 schylovalo k prusko-rakouské válce, pokusilo se Hannoverské království zachovat neutralitu. Při hlasování v Německém spolku 14. června však podpořilo návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda sice zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866), o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.
Údaje o minci
Identifikovaná mince: | Georg V. (1851–1866) – 1 Pfennig (1 Fenik) (č. 6947) |
---|
Názory uživatelů
Průměr: | 19,0 mm |
---|---|
Váha: | 2,30 g |
Území ražby: | Hannover (1 názor) |
Panovník: | Georg V. (1851–1866) (1 názor), Maximilian II. (Bayern) (1848–1864) (1 názor) |
Rok ražby: | 1856 (1 názor) |
Nominál: | 1 Pfennig (1 Fenik) (1 názor) |
Materiál: | Měď (Cu) (1 názor) |
Č. mince: |
Maximilian II. (Bayern) (1848–1864) – 1 Pfennig (1 Fenik) (č. 4429) (1 názor)
Arlique: 4429, Hlas admina (?) |
Přihlaste se a pomozte určit tuto minci.
Fotografie
Okolnosti nálezu
Lokalita: | Jihomoravský kraj |
---|---|
Stav půdy: | Vlhká |
Hloubka nálezu: | 8 cm |
Použitý detektor: | Garret 250 |
Komentáře
jeden lautrblb by tu rozváděl svou pomatenou teorii, že si vyráběli vichrovky
Gratulace!
Gratulace!
Tvrdík nejsou 2gratulace málo.?
Překlikl
Díky! Stejně, pokud při předpokládaném potvrzení mince jako 1 Fenik z Honnoveru uvážím, že se jednalo o o běžnou minci v relativně velkém nákladu, je zajímavé, že jsou zrovna feniky (včetně těch 2 feniků) z Hannoveru u nás takto vzácné. Tím spíš mě těší právě nález tohoto "provrtance", alias v Německu na polích či loukách zřejmě běžná mincička (dost možná na úrovní 1 či 2 hellerů), u nás ale svým způsobem vzácnost. Přitom ostatních feniků mimo Hannover je i u nás k nalezení relativně dost.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.