Také sme našli ubožáky kteří byli raněni a hledali spásu ve stodolách a když vše shořelo museli tam zahynout. Baráky byly většinou dřevěné tak, že z nich nezůstalo než popel a v tom shořeni lidé a dobytek, týž den to jest.
Celé město vypadalo smutně, domy spálené obchody vydrancované, lidé jak viděli že de nepřítel byli vyděšeni. Kde kdo co měl zakopávali do země nejvíce strach měly ženy, již jedenkrát vše zakusily, lidé kdo mohl vzal sebou nejnutnější a odjížděl z města pryč.
První část autentické přepis deníku vojáka z první světové války. Krokohotovy se podařilo získat souhlas k přepisu a zveřejnění a tak se všichni můžete začíst do skutečně autentického příběhu...
11. listopadu 1918 bylo podepsáno příměří mezi spojenci a německým císařstvím. Na západní frontě skončily boje. Tento den se stal na mnoho dalších let svátkem "Dne příměří". V roce 1954 ho kongres v USA přejmenoval na Den válečných veteránů...
Jak je napsáno v minulém příspěvku tak 81 pluk / IV prapor který bojoval od začátku války na Italské frontě byl ve dnech 24-30 června 1916 přesunut na Haličskou frontu aby posílil Rakouské vojska proti Brusilově ofenzivě.
Podpisem mírové smlouvy ze dne 23. srpna 1866 v Praze byla ukončena Prusko-rakouská válka, kde rozhodující událostí byla krvavá bitva u Hradce Králové 3. července 1866, druhá největší bitva 19. století, počtem bojujících vojáků vůbec největší bitva konaná na našem území - střetlo se v ní téměř 440 000 mužů.
Zdravím kolegové a kolegyně. Tak se dostáváme do závěrečné části příprav k odhalení pamětního kříže bitvy u Žďáru. Sice nás ještě čeká pár drobných úprav, ale datum se kvapem blíží
Mnoho informací o mém dědovi nemám. O jeho působení jak ve službách Rakousko – uherského mocnářství tak i v odboji během II. světové války se u nás doma moc nemluvilo. Tak jenom pár střípků z jeho života, které se mi podařilo zjistit.