Když se blížil konec války, usmyslel si Hitler, že všechno zničí. Podepsal takzvaný Neronův rozkaz, který přikazoval zničit všechny strategické stavby. Vykonat ho měl Albert Speer, který ale nařízení plnil jen naoko…
Před osmdesáti lety nechal sovětský režim chladnokrevně postřílet polskou vojenskou elitou. Způsobem typickým pro leninskou tajnou policii. Plán tohoto masakru byl schválen 5. března 1940.
Dal první impuls k vzniku koncentračního tábora v Osvětimi. Nechal cíleně vraždit civilisty, aby nafoukl statistiku týkající se ztrát na straně nepřítele. Účastnil se také Noci dlouhých nožů. Erich von dem Bach-Zelewski, který se narodil 1. března 1899 se přitom soudům dlouhá léta úspěšně vyhýbal.
Zvýšení nároků na pracovní sílu, totální nasazení v Říši a likvidace výroby nedůležité pro válku. To nastalo po projevu státního tajemníka Úřadu říšského protektora K. H. Franka, který pronesl 23. února 1943 v pražské Lucerně.
Stovky vězňů čekaly ke konci druhé světové války na osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Když se nacisté dozvěděli, že se blíží rudá armáda mnoho Židů ještě stihli postřílet.
Hrůzný nález zkoumají archeologové v běloruském městě Brest. Před plánovanou výstavbou tam dělníci našli masový hrob z období druhé světové války. Ve stejných místech se dříve nacházelo židovské ghetto.
Od druhé světové války letos uplynulo dvaasedmdesát let. Toto období je obestřeno řadou tajemství, která se doposud nepodařilo rozkrýt. Do bádaní se před deseti lety pustila i dvojice archeologů Yoram Haimi z Izraele a jeho polský kolega Wojciech Mazurek. Prohledávají areál bývalého koncentrační tábora Sobibor v Polsku, který leží čtyři kilometry od stejnojmenné vesnice.
Poslední dobou se mě lidé ptají, kdo byl oním výjimečným mužem z fotografie u článku: Malé zamyšlení: Historie se opakuje a co vlastně fotografie představuje. Protože příběh toho muže je velmi poutavý a zajímavý, ohromil celý svět, jistě si zaslouží samostatný článek...
Druhá světová válka budí mezi lidmi emoce i po více než půlstoletí. Pátrají po osudech svých mrtvých blízkých, stejně jako izraelský archeolog Yoram Haimi. Jeho dva strýcové byli zavražděni ve vyhlazovacím táboře v Sobiboru (jihovýchodní Polsko). V plynových komorách tam zemřeli tisíce lidí. Po povstání v říjnu 1943 Nacisté tábor srovnali se zemí.
Helena Krouská prošla za války třemi koncentračními tábory. Sice přežila, ale přišla o prarodiče i o svého prvního manžela. Helena se narodila v září 1921 ve Znojmě v české židovské rodině. Otec Josef Lampl pracoval jako zvěrolékař, maminka Anna, rozená Franklová, se starala o domácnost. Helena i její bratr František, přezdívaný Bibi, chodili do české obecné školy a do českého gymnázia, ale aby se dobře naučili i německy, měli výhradně německy mluvící vychovatelky.