Ve dnech 12. až 17.června 1848 probíhalo v Praze povstání, kterým vyvrcholil revoluční proces v českých zemích. Rušno bylo tenkrát na celé dráze od Olomouce do Prahy. K tragédii došlo v Běchovicích, kde zemřelo nejméně sedm lidí. Vojáci prý stříleli do přeplněných vagónů.
Mansfeld utekl společně s několika důstojníky k Protivínu, jen stěží se zachránil. Jeho jednotky v bitvě u Záblatí v červnu 1619 rozprášilo císařské vojsko. Prohra vyvolala v Čechách paniku.
Vikingové na začátku června roku 793 vyplenili klášter Lindisfarne na severu Anglie. Někteří mniši byli nabodnutí na meč, jiní utopeni a další byli odvedeni v řetězech. Tento útok započal vikingské nájezdy na západní Evropu.
Na začátku června 1436 začal v Jihlavě sněm, který měl konečně ukončit vleklé husitské války. Dotčené strany se nakonec dohodly a husité přijali Zikmunda za českého krále. To zřejmě sám nečekal, protože si nepřivezl korunovační klenoty.
Na schůzce v Čáslavi na začátku června 1421 čeští a moravští pánové zavrhli Zikmunda jako krále. V té době už byla v plném proudu příprava druhé křížové výpravy do Čech.
Není o ní zmínka v žádné učebnici dějepisu, přestože si bitva čtyř hanáckých králů vyžádala třináct mrtvých a desítky zraněných. Odehrála se na konci května 1819.
Poslední velká husitská bitva se odehrála 30. května 1434. U Lipan zahynulo téměř dva tisíce lidí včetně Prokopa Holého. Výsledek střetu otevřel Zikmundovi cestu k českému trůnu.
Byla to vůbec první bitva, v níž Napoleon utrpěl porážku. Střet se odehrál v okolí a uvnitř rakouských obcí Aspern a Essling. A to 21. a 22. května 1809.
Jan Žižka, který ponechal početnou posádku v Táboře, se vypravil s devíti tisíci bojovníky směrem k Praze. Na cestě dobyl a zapálil Benešov, přestože čelil odporu. Rozprášil také královské vojsko a 20. května 1420 dorazil do Prahy, kde obsadil Štvanici.
Byla součástí třicetileté války. Zařadila se mezi nejvýznamnější střety, protože slabší francouzská armáda vyhrála nad silnějšími Španěly. Bitva u Rocroi se odehrála v květnu 1643.
