Prvním střetnutím husitských válek se stala bitva na pražském Vítkově (tehdejším Šibeničním vrchu) 14. července 1420. Asi po hodině boje byla první křižácká výprava zahnána na útěk.
Bitva u Kressenbrunnu v polovině července 1260 Přemyslu Otakarovi II. vynesla největší slávu a přívlastek „železný a zlatý“. Uherský král utrpěl zdrcující porážku.
Během třicetileté války vpadla na Moravu roku 1643 švédská protestantská vojska. Města opustila až o sedm let později. Tenkrát v červenci se zpívalo po kostelích Te Deum za skončení hrozné vojny.
Nejvýznamnější a rozhodující střetnutí rakousko-pruské války se odehrálo 3. července 1866 poblíž Hradce Králové. Šlo o největší střet na českém území v historii.
Rakouskou prohrou skončila bitva u Náchoda v červnu 1866. Přes šest tisíc vojů zemřelo, bylo raněno nebo padlo do zajetí. Vystrašené rodiny utíkaly do přilehlých lesů.
Na Libeňském zámku v červnu 1608 uzavřel římský císař Rudolf II. a arcivévoda Matyáš Habsburský mír. Alespoň na čas se urovnala krize uvnitř habsburského rodu a nedošlo k válce.
Přes 170 tisíc mužů padlo během prusko-rakouské války, nazývané také jako sedmitýdenní. Dotkla se také Čech, kam 23. června 1866 vpadlo pruské vojsko. Spor ukončilo až příměří podepsané v Mikulově.
Obrovský požár zachvátil v roce 1689 Prahu. Přes 820 domů zachvátily plameny, 150 lidí zemřelo. Následně bylo zajato třicet paličů, šlo o francouzsku pomstu.
Už 18. června 1621 se začalo stavět na Staroměstském náměstí v Praze přímo u radnice dřevěné popravní lešení, potažené černým suknem. Poprava 27 představitelů stavovské opozice se odehrála o tři dny později. Po celou dobu exekuce se troubilo a bubnovalo.
Během bitvy u Kolína v červnu 1757 zemřelo či bylo zraněno přes dvacet tisíc vojáků. I proto jde o jeden z největších střetů sedmileté války. Prusové museli po porážce opustit Čechy.