LovecPokladu.cz se otevřel světu. Po dlouhých měsících práce jsme původně čistě český projekt připravili a do značné míry přeložily do Angličtiny a Němčiny. Pište nám připomínky!
Kamarád Křemen mě poprosil o podporu takového malého záchranného projektu. A jelikož tady vše záleží na tom, kolik lidí dá projektu hlas, je to na Vás. :)
Za normálních okolností už by přípravy nového Mistra Hledače byly v plném proudu. Ale bohužel, už druhý rok po sobě nemáme tušení, co bude. V článku najdete malou anketu pro ty, co na Mistra Hledače jezdí a také pár nostalgických videí. Pohledem dnešní reality mi některé záběry připomínají nějaké sci-fi.
Černé auto po chvíli dojelo až k jejich blízkosti, zastavilo se. Řidič zůstává sedět ve voze, motor stále běží. Martin ihned vystupuje zpoza stromu a přechází na polní cestu vedoucí podél lesa. Jde směrem k autu a David jde jen o pár metrů za ním....
Jak již většina z vás dobře ví, začátkem září 2020 jsem 200 m od svého domu při večerní procházce se psem nalezl na čerstvě uvláčeném poli brakteát Přemysla Otakara II. Vývoj v následujících dnech není třeba připomínat, v klubových příspěvcích jsem tomu věnoval nadstandardní péči. Tento příspěvek je tady proto, abyste se dozvěděli, co probíhalo od uveřejnění v následujících týdnech a měsících.
Honza byl mladý, začínající kuchař. Jestli mu bylo dvacet, tak to by mu jeden hádal moc. Toho večera zůstal v kuchyni, aby domyl hrnce a další nádobí, které tu zůstalo po dnešním celodenním vaření. Zrovna si tak pro sebe potichu nadával, jaká že je to zatracená práce drhnout ty připáleniny, když uslyšel, jak se ve vedlejší místnosti otevřely dveře...
Druhého dne se David probudil s mizernou náladou. Vlastně ani nevěděl, jak se teď má k Martinovi chovat. Ten byl ale pořád stejně přátelský jako předtím. Několik dalších dnů ubíhalo tak, jak jen ve vězení utíkat mohou, pomalu...