V roce 1723 se císař Karel VI. rozhodl splnit svůj jedenáct let odkládaný slib, který dal po nástupu na trůn českým stavům, že se dá korunovat na českého krále. Korunovace se odehrála ve Svatovítské katedrále.
Karel IV. zdůrazňoval své postavení českého krále a kladl velký důraz na vnější aspekty své moci. Proto se také snažil upozornit na své postavení i při slavnostních příležitostech. Tou nejvýznamnější byla korunovace českým králem.
Umělá inteligence je fantastickým nástrojem pro renovaci starých fotografií a videí. A to natolik, že v jistém smyslu dovede „oživit“ starověké sochy a kamenné busty dávno zesnulých římských císařů, jak předvedl nedávno ve svém „karanténním projektu“ designér Daniel Voshart...
Vladislav Jagellonský musel hned od počátku své vlády pokračovat ve válce s Matyášem Korvínem. Když se stal uherským králem, odstěhoval se z Prahy do Budína. Zemřel ve věku šedesáti let.
Už v roce 1929 se Stalin zbavil svého největšího odpůrce Lva Trockého, kterého donutil odejít od emigrace. Později v roce 1940 byl Trockij v Mexiku zavražděn, atentát na Stalinův příkaz zorganizoval Berija.
Jediným spojencem ochotným spojit svůj osud v roce 1619 s českým povstáním byl třiadvacetiletý kalvínský kurfiřt Fridrich V. Falcký. Na českém trůnu vystřídal Ferdinanda II., kterého sesadily vzbouřené české stavy.
Jindřicha Korutanského hodnotili mnozí jako slabého panovníka. Českým králem byl s přestávkou čtyři roky. Druhé korunovace se dočkal v polovině srpna 1307. Nakonec ho na trůnu vystřídal Jan Lucemburský.
