• Archiv článků
• Hrady, hradiště a zaniklá místa

Hrady, hradiště a zaniklá místa

Podkategorie

Boží muka u Lipůvky

Před relativně krátkou dobou jsme vás informovali o dezolátním stavu božích muk nedaleko hájovny u obce Lipůvka.

České Pompeje pod sopkou Milešovkou

Jako české Pompeje pod Etnou vypadá altán naproti milešovskému zámku (dnes domov důchodců).

ZANIKLÁ OBEC MUŠOV

Okolí zaniklé obce Mušov se honosí vzácnou historií. Na tomto území se v nedávné minulosti nalezlo mnoho artefaktů, které svým významem zdaleka přesahují hranice naší republiky. Historie tu zkrátka „dýchá“ na každém kroku….

SPIŠSKÝ ŠTVRTOK – SLOVENSKÉ MYKÉNY

Velmi dlouho se nevědělo, že i na Slovensku existovalo městečko staré cca 3500 let, které mělo hodně společného s řeckými Mykénami. Jedná se o Spišský Štvrtok, konkrétně Myšia Hôrka, kde její tehdejší obyvatelé postavili pevnost na důležitém strategickém místě, tzv. Severní cestě, kterou strážili a kontrolovali.

Pevnost Josefov část II.

Pevnost nezískala žádnou slávu ani za války prusko-rakouské v roce 1866. V této době byl velitelem pevnosti Josefov generálmajor Johann Gaiszler. Pruské vojsko se při svém tažení drželo v bezpečné vzdálenosti od pevnosti a pevnost obešlo. Každé objevení nepřítele vyvolávalo v pevnosti poplach.

Na největším keltském hradišti u nás

Nad Zbraslaví na ostrohu Závist (369 m n. m.) jsou pozůstatky keltského hradiště. Oppidum zaniklo v 1. stol. n. l. při příchodu Germánů a později bylo osídleno Slovany. Jeho územím prochází naučná „Keltská stezka“, která měří asi 2 km a má 11 zastavení věnovaných období keltskému osídlení místa. Archeologický průzkum započal roku 1963 a skončil o řadu let později, odkryl základy kamenných budov. Místo však bohužel nebylo dostatečně zakonzervováno, a dnes opět zarůstá vegetací

Pevnost Josefov - část 1

Největší současná hodnota Josefova spočívá v tom, že byl zachován a pozdějším vývojem relativně nepříliš poškozený  architektonický celek a jako takový zůstal a nejspíš už navždy zůstane.V době svého vzniku se však pevnost mohla honosit několika drobnými, avšak významnými prvenstvími, z nichž mnohá zůstala ve středoevropském měřítku zcela bezpochyby unikáty.Pravděpodobně nejpozoruhodnější na pevnosti je však její podkopový obranný systém.

SÍDLA VELKOMORAVSKÝCH KNÍŽAT I.

Archeologickými výzkumy velkomoravských hradišť a pohřebišť byla po druhé světové válce potvrzena existence státu Mojmírovců na území severně od středního Dunaje a objevena vyspělá hmotná velkomoravská kultura. Archeologické prameny k dějinám Velkomoravské říše tvoří hradiště, venkovská sídliště, pohřebiště, sakrální stavby, hromadné nálezy a velmi početný mobiliář.Páteř mocenské struktury Velké Moravy tvořila hradiště. Jen v jejím původním moravsko-západoslovanském jádru je dnes známo přes 40 hradisek

VÝZNAM KUTNÉ HORY V ČESKÝCH DĚJINÁCH

Město Kutná hora se svým významem neodmyslitelně zapsalo do českých dějin. Přispěli k tomu především naleziště stříbrné rudy, jejichž velmi intenzivní rozvoj dobývání vyvolal změny nejen hospodářské, ale i technické, právní a společenské…

Keltské Hradiště u Stradonic I.

Jedno z nejdůležitějších českých a snad i evropských keltských oppid, Hradiště u Stradonic, stálo na kopci nad Berounkou, nad vesničkami Nižbor a Stradonice nedaleko Berouna.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky