Při hledání trosek letadla z 2. světové války nedaleko dánského Thistedu objevil detektorista Peter Jensen unikátní soubor figurek a obřadní sekery z doby bronzové. Nález byl učiněn v roce 2019, po následném výzkumu a konzervaci bude nyní spolu s dalšími vzácnými místními artefakty slavnostně vystaven k příležitosti otevření nového muzea v Thistedu.
Na dně studny ve Skälby na jihovýchodě Švédska byl objeven scramasax (krátký meč) ze 7. až 9. století. Díky bahnu bez přístupu kyslíku vypadá jeho vyřezávaná dřevěná rukojeť dosud jako nová. Podobné meče byly nalezeny v jezdeckých hrobech ve Västmanlandu; byly určeny pro boj zblízka, avšak jejich nález mimo pohřeb je velmi vzácný.
Pod linoleem kuchyňské podlahy farmářského domu v dánském Mosekæru byl odhalen mohutný runový kámen. Může být jedním z nejstarších v zemi. Zatímco archeolog v něm historický artefakt nespatřil, po vytažení si runových značek všimla místní detektoristka…
V Bohuslänu na jihozápadě Švédska byla objevena skupina petroglyfů z pozdní severské doby bronzové. Čtyřicet obrazců včetně třinácti lodí, devíti koní, sedmi lidí a čtyř vozů se skrývalo na skále pod hustou vrstvou mechu. Ve své době musely být vidět zdaleka. Jde o dosud největší nález petroglyfů z doby bronzové v 21. století…
V kukuřičném poli u Bramslevu na severu Jutska byly za pomoci detektoru kovů objeveny dva 1 000 let staré stříbrné vikinské poklady z období vlády krále Haralda Modrozuba. Oba soubory ležely od sebe pouhých 50 metrů. Původně byly ještě blíže, ale zemědělská činnost jejich polohu narušila a obsah přesunula.
Skandinávští vědci identifikovali nejstarší zmínku o severském bohu Ódinovi. Našli ji na části zlatého brakteátu, který byl spolu s dalšími předměty nalezen za pomoci detektoru kovů v západním Dánsku. Podle odborníků může změnit dosavadní pohled na interpretaci runových nápisů a severskou mytologii.
Při archeologickém průzkum vikinského hřbitova u švédského města Köping byly objeveny dvě rukojeti meče, které podivně vyčnívaly ze země. Následný výzkum odhalil, že rukojeti tvoří součást vikinských mečů, jež byly zaraženy do země nade dvěma hroby, kde zůstaly vzpřímené celých 12 století.
Dánské národní muzeum vzdává hold amatérům s detektory kovů speciální výstavou. Kurátoři si chválí specifický dánský zákon, který ukládá detektoristům povinnost hlásit a předávat jejich objevy muzeím výměnou za odměnu – nálezné: „Když se v osmdesátých letech objevily první detektory kovů, někteří moudří muzejní ředitelé byli dostatečně prozíraví a věděli, že s těmito lidmi musíme pracovat,“ říká kurátorka Národního muzea Line Bjergová.
V roce 2021 zkoumali archeologové z Muzea kulturní historie starověké pohřebiště u jezera Tyrifjorden nedaleko Osla, když byla v jednom z hrobů nalezena pískovcová deska s runami starými až 2 000 let. Jedná se o nejstarší datovatelný runový kámen na světě...
Dánští archeologové odkryli část masivní vikingské stavby, která může být spojena s králem Haraldem „Modrozubem“ Gormssonem, jenž vládl v letech 958 až 986. Ačkoli je větší polovina struktury stále ještě v zemi, odborníci hovoří o obrovském překvapení a výjimečném nálezu, jaký v Severním Jutsku nemá obdoby.