Nálezy nejenom s detektorem ve Skandinávii

Podkategorie

Archeologické nálezy pomocí detektorů kovů ve Skandinávii

Skandinávie, zahrnující země jako Švédsko, Norsko a Dánsko, je bohatá na archeologické nálezy, které odhalují fascinující kapitoly z historie. Díky své strategické poloze a dlouhé historii osídlení se Skandinávie stala centrem obchodu, válek i kulturního rozvoje, což zanechalo nespočet stop v podobě skrytých pokladů. Detektory kovů zde hrají klíčovou roli při objevování těchto historických artefaktů, které osvětlují život v období od pravěku až po středověk.


Nejvýznamnější typy nálezů:

  1. Poklady z doby Vikingů:

    • Skandinávie je neodmyslitelně spojena s érou Vikingů (8.–11. století). Detektory kovů často odhalují vikingské mince, šperky, zbraně a nástroje. Mezi nejcennější nálezy patří poklady stříbrných mincí a slitků, tzv. hack-silver, které Vikingové používali jako platidlo.
    • Typické jsou také ozdoby, jako například přívěsky v podobě Thorova kladiva, bohatě zdobené brože a nákrčníky.
  2. Zbraně a vojenské vybavení:

    • Meče, sekery, kopí a štítové puklice z vikingské i předvikingské doby. Tyto nálezy často pocházejí z pohřebišť či míst bitev, jako je slavné naleziště bitvy u Hjortspringu v Dánsku.
    • Z období středověku se nacházejí rytířské zbraně a fragmenty zbroje.
  3. Rituální předměty:

    • Zvláště v Norsku byly nalezeny předměty používané při pohanských rituálech, například amulety nebo nástroje spojené s obětinami bohům.
    • Většina těchto předmětů pochází z rašelinišť, která v minulosti sloužila jako obětní místa.
  4. Mince a platidla:

    • Detektory kovů odhalují vzácné mince ze všech historických období. Mezi obzvlášť cenné nálezy patří anglosaské, byzantské či arabské mince, které se do Skandinávie dostaly díky dálkovému obchodu.
    • Dánské a švédské mince z doby středověku, jako například „královské groše“, svědčí o ekonomickém a politickém vývoji regionu.
  5. Šperky a ozdoby:

    • Bohatě zdobené nálezy, jako jsou fibuly (spony), prsteny, náhrdelníky a náušnice, odhalují řemeslnou zručnost tehdejších klenotníků.
    • Některé šperky nesou runové nápisy nebo symboliku odkazující na vikingskou mytologii.

Význam lokalit:

  • Gotland (Švédsko): Ostrov Gotland je známý díky pokladům z období Vikingů. Nachází se zde nespočet mincí, šperků a zbraní ukrytých zřejmě během nepokojů.
  • Jelling (Dánsko): Kromě slavného runového kamene zde byly objeveny předměty spojené s vikingskými pohřebními praktikami.
  • Lofoty (Norsko): Oblast známá pro nálezy osad z doby železné i vikingské.

Role detektorů kovů v objevech:

V posledních desetiletích detektory kovů sehrály klíčovou úlohu při objevování pokladů ve Skandinávii. Archeologové i amatérští hledači spolupracují na průzkumu oblastí, což vede k objevům světového významu. Moderní technologie detektorů umožňuje přesnou lokalizaci předmětů i v obtížném terénu.


Skandinávské nálezy odhalují mnohovrstevnatý příběh o životě, náboženství, obchodu a válečných konfliktech. Tato oblast zůstává jedním z nejvýznamnějších míst pro hledače s detektory kovů, kteří svými objevy přispívají k rozšíření poznání naší minulosti.

Zlatý prsten s rytinou Kristovy tváře

Zlatý prsten s rytinou Kristovy tváře

GM4PRO
12737 1
V Kalmaru na jihovýchodě Švédska byl v rámci dvouletého výzkumu objeven zlatý prsten s rytinou obličeje Krista z počátku 15. století. Šperk ležel v odpadní vrstvě a dosud je jako nový, v téměř nedotčeném stavu. Zřejmě byl nošen jen krátce a posléze náhodně ztracen. Je severského původu, vhledem k velikosti patřil zřejmě bohaté dámě...
Zubní kámen, parodontóza i poslední jídlo: Žvýkačka s otisky zubů z doby kamenné jako konzerva DNA

Zubní kámen, parodontóza i poslední jídlo: Žvýkačka s otisky zubů z doby kamenné jako konzerva DNA

GM4PRO
15035 7
Zhruba před 9 700 lety tábořili na západním pobřeží Skandinávie mezolitičtí lovci a sběrači. Ve skupině byla také mládež, která žvýkala pryskyřici. Před třiceti lety na stejném místě proběhl výzkum, který odhalil 1849 pazourkových artefaktů a 115 kusů pryskyřice. Nyní jejich analýza DNA přinesla fascinující a detailní informace o tom, co mládež onoho dne před 9700 lety jedla, v jakém stavu se nacházel jejich chrup a ústní mikrobiom, či odkud jejich předci pocházeli...
Dlouhý meč vysokého muže pod podlahou středověkého kláštera

Dlouhý meč vysokého muže pod podlahou středověkého kláštera

GM4PRO
11447 0
12. prosince byl v Halmstadu na západním pobřeží Švédska objeven významný středověký hrob. V něm se skrýval 130 cm dlouhý meč s ostatky muže o velmi neobvyklé výšce přes 190 cm. Samotná čepel meče je delší než metr a je ve výborném stavu.
Unikátní byzantské zlato v srdci Norska

Unikátní byzantské zlato v srdci Norska

GM4PRO
9424 5
Ve známém horském středisku Vestre Slidre byla za pomoci detektoru kovů objevena vzácná byzantská zlatá mince z 10. století v prvotřídní kvalitě. Je velmi zachovalá, takřka nedotčena oběhem. V norském kontextu je zcela unikátní, první svého druhu v této severské zemi objevená...
Sloní hádanka ze Švédska

Sloní hádanka ze Švédska

strážce
30176 15
Máme tady dotaz ze švédského muzea Blekinge na jeden nález na LP. Jedná se pravděpodobně o brož/sponu. Podobná se našla při vykopávkách ve švédsku a oni se snaží najít další informace.
Z potrubního výkopu trčel křižácký meč, vedl k objevu celého hřbitova

Z potrubního výkopu trčel křižácký meč, vedl k objevu celého hřbitova

GM4PRO
25471 1
V Salo-Pertteli na jihozápadě Finska byl objeven meč z křižáckého období. Zbraň s příčným jílcem a třístrannou oválnou hlavicí byla datována mezi roky 1050 až 1150, ve Finsku patří ke vzácným objevům. Nález meče navíc přivedl archeology k dříve neznámému hřbitovu ze stejného období.
Hledali ztracenou náušnici, objevili 1 200 let staré vikinské předměty

Hledali ztracenou náušnici, objevili 1 200 let staré vikinské předměty

GM4PRO
11155 0
Když koncem září rodina Aasvikových hledala na jejich dvorku v norském Jomfrulandu za pomocí detektoru kovů ztracenou zlatou náušnici, objevila náhodně vikinské artefakty z 9. století. Jedná se o první doložený vikinský nález na ostrově, navíc zřejmě o jedinečný ženský pohřeb.
Raně středověké, papírově tenké zlaté destičky z merovejského období

Raně středověké, papírově tenké zlaté destičky z merovejského období

GM4PRO
11824 3
V norském Vingromu u Lillehammeru bylo objeveno pět zlatých, jako papír tenkých merovejských čtvercových destiček o velikosti nehtu. Zobrazují detailně zpracované postavy žen a mužů v elegantních šatech. Pocházejí z období mezi lety 550 až 793, jejich objev vede odborníky k novým poznatkům o účelu použití.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru