Nálezy nejenom s detektorem v západní Evropě

Podkategorie

Archeologické nálezy pomocí detektorů kovů v západní Evropě

Západní Evropa, zahrnující státy jako Francii, Německo, Nizozemsko, Belgii a Velkou Británii, je regionem bohatým na archeologické nálezy pokrývající dlouhé období lidské historie. Díky rozmanitým kulturním a politickým vlivům, od doby bronzové přes římskou éru až po středověk, je tento region pokladnicí historických artefaktů. Detektory kovů zde sehrály klíčovou roli při odhalování důležitých nálezů, které poskytují unikátní pohled na život našich předků.


Nejvýznamnější typy nálezů:

  1. Poklady z doby bronzové a železné:

    • Západní Evropa je známá bohatými nalezišti z doby bronzové, včetně dep ozdob, zbraní a nástrojů. Depozity obsahují předměty jako bronzové sekery, meče a ozdoby, které byly často obětinami bohům nebo bezpečně uschovány.
    • Nálezy z doby železné zahrnují keltské mince, šperky a rituální předměty, zejména v oblasti Francie a Británie.
  2. Římské nálezy:

    • Římské mince, nástroje, zbraně a keramika jsou častými nálezy v regionech ovládaných Římskou říší.
    • Významnými nálezy jsou i římské cesty, opevnění a vily, které se nacházejí v oblastech dnešního Německa, Francie a Británie.
    • Detektory často odhalují římské poklady ukryté během nepokojů, například zlaté a stříbrné mince (aureus, denarius) nebo šperky.
  3. Středověké nálezy:

    • Západní Evropa byla centrem středověké kultury, což se odráží v počtu nálezů z tohoto období. Mezi nejcennější patří mince, ozdoby a zbraně.
    • Poklady anglosaské a merovejské kultury, například šperky zdobené emaily a drahými kameny, jsou významné zejména ve Velké Británii a Francii.
    • Německo a Nizozemsko často přinášejí nálezy spojené s raně středověkými hradišti a tržními místy.
  4. Renesanční a novověké nálezy:

    • Mince a šperky z období renesance, často bohatě zdobené a vysoce kvalitní.
    • Nálezy z období koloniální expanze, například obchodní zboží, pečetidla a platidla.

Významné lokality:

  1. Británie:

    • Jedno z nejbohatších míst pro hledače s detektory kovů. Nálezy jako Sutton Hoo (pohřebiště anglosaského krále) nebo Staffordshirský poklad svědčí o významu této oblasti.
    • Římské osady jako Colchester nebo Bath jsou bohatými nalezišti artefaktů.
  2. Francie:

    • Keltské nálezy, například mince a šperky z oppid (keltských opevněných sídlišť) jako Bibracte.
    • Římské lokality jako Arles nebo Nîmes, bohaté na mince a keramiku.
  3. Německo:

    • Nálezy spojené s Římskou říší, zejména z bojiště v Teutoburském lese, kde se našly zbraně a vojenské vybavení.
    • Středověké nálezy spojené s obchodními stezkami a městy Hanza.
  4. Nizozemsko a Belgie:

    • Oblasti, kde byly odhaleny keltské a římské poklady, zejména v povodí Rýna a Maasy.
    • Množství mincí, šperků a obchodních artefaktů z doby středověku.

Role detektorů kovů v objevech:

Detektory kovů hrají klíčovou roli při objevování historických artefaktů v západní Evropě. Moderní technologie umožňují lokalizaci nálezů na polích, v lesích i na archeologických lokalitách. Hledači často spolupracují s archeology, což přináší významné příspěvky k pochopení historie regionu.

Západní Evropa je díky své bohaté historii jednou z nejzajímavějších oblastí pro hledače s detektory kovů, jejichž objevy stále rozšiřují naše poznání o dávných civilizacích a kulturním vývoji.

Proč zanikli neandrtálci a „vyhrál“ Homo sapiens? Klíčem mohly být rozdílné sociální struktury

Proč zanikli neandrtálci a „vyhrál“ Homo sapiens? Klíčem mohly být rozdílné sociální struktury

GM4PRO
22314 0
Neandrtálci měli velké mozky, vlastní jazyk a používali sofistikované nástroje. Byli chytří, měli estetické i umělecké vnímání, byli duchovně založeni – své mrtvé pohřbívali s úctou. V mnohém se moderním lidem vyrovnali a v mnohém je dokonce předčili. Proč tedy Neandrtálci vyhynuli, zatímco naši předci ovládli svět? Nové poznatky naznačují, že zásadní rozdíly nebyly v individuálních dovednostech, ale našich společnostech…
Ve Valencii našli unikátní stříbrnou brož vlčice kojící Romula a Réma

Ve Valencii našli unikátní stříbrnou brož vlčice kojící Romula a Réma

GM4PRO
10328 4
Při archeologickém výzkumu staré římské státní budovy Hostalot-Idlum ve španělské obci Vilanova d'Alcolea byla objevena vzácná stříbrná brož z 2. století. Zobrazuje legendární příběh vlčice kojící bratry Romula a Réma, údajné zakladatele Říma. Dle odborníků se jedná o výjimečný artefakt v prvotřídní kvalitě a umně vyvedením řemeslném zpracování, které nemá obdoby.
16 800 let stará časová schránka: Paleolitické obydlí v původním stavu

16 800 let stará časová schránka: Paleolitické obydlí v původním stavu

GM4PRO
11059 0
V jeskyni La Garma na severu Španělska odkryli archeologové z University Kantábrie jedno z nejlépe zachovaných paleolitických obydlí na světě. Jeskyně obsahuje jednu z nejucelenějších sbírek skalního umění v Evropě, sahající od středního paleolitu až po magdalénien. Před necelými 17 000 lety byla jeskyně „zapečetěna“ skalním sesuvem a její obsah zůstal zachován až dodnes…
„Pompeje severu“ odhalily poklad mincí a drahokamů

„Pompeje severu“ odhalily poklad mincí a drahokamů

GM4PRO
19358 2
Na archeologickém nalezišti ve starověké Claterně byl nedávno objeven poklad vzácných stříbrných a bronzových mincí z konce 1. století př. n. l. Soubor představuje více než 3 000 mincí a 50 drahokamů, z nichž mnohé byly zdobeny obrazy starověkých římských božstev a významných budov.
Falická domovní zvonkohra z římského období

Falická domovní zvonkohra z římského období

GM4PRO
14790 10
Na území někdejšího římského města Viminacium v Srbsku byla minulý týden objevena okřídlená římská falická zvonkohra s precizními detaily a v kompletním stavu. Je to teprve druhý římský tintinnabulum ve Viminaciu, a zároveň jediný nalezený v původním archeologickém kontextu.
Šli „na válku“ v Polsku, objevili poklad zlatých mincí

Šli „na válku“ v Polsku, objevili poklad zlatých mincí

GM4PRO
90855 42
Tři detektoristé hledali v lese u Štětína na severozápadě Polska pozůstatky z druhé světové války. Očekávali nějaké knoflíky, zahozené předměty, snad odznaky a možná pár mincí. Místo toho však narazili na nevídaný zlatý poklad amerických a ruských zlatých mincí z konce 19. a počátku 20. století...
Kámen se záhadnými značkami z doby bronzové je nejstarší mapou Evropy

Kámen se záhadnými značkami z doby bronzové je nejstarší mapou Evropy

GM4PRO
19135 0
Kamenná „deska ze Saint-Belec“ byla objevena v roce 1900 na místě pravěkého pohřebiště ve Finistère jako součást vyzdívky hrobu. Dlouhá desetiletí ležela ve sklepeních zámku, než byla znovu objevena v roce 2014. Odborníci si dlouho nebyli jisti jejím významem, až v roce 2021 byla prohlášena za nejstarší mapu Evropy a od té chvíli se vědci snaží její symboly rozluštit. Nyní našli další její úlomky s novými symboly.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru